Brzdění × brždění

Pojmem brzdění označujeme zpomalující se rychlost pohybu pomocí brzd, nohou, hran lyží apod. Jedná se o podstatné jméno slovesné.

Pravopis a etymologie

Slovo brzdění vychází ze slova brzda, které má původ v německém Bremse. Do češtiny byla brzda zavedena Šafaříkem jako ekvivalent Bremse.

Slovo se v této podobě a významu vyskytuje zejména v češtině a slovenštině. Slovinština má podobný tvar bŕzda (s významem uzda), stará ruština a staroslověnština má pak slovo brъzda, jakožto označení části koňského postroje.

Praslovanská podoba brъzda by mohla souviset s litevským bruzdùklis, tedy roubík či uzda. Původem z indoevropských jazyků.

Internetová jazyková příručka k heslu uvádí, že podoby slova – brždění, bržděn, sice dosud nejsou kodifikované, ale v projevu se vyskytují natolik často, že už je nemůžeme pokládat za chybné.

Skloňování

Brzdění patří mezi podstatná jména rodu středního, která skloňujeme podle vzoru stavení.

Pád	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	brzdění	brzdění
2.	brzdění	brzdění
3.	brzdění	brzděním
4.	brzdění	brzdění
5.	brzdění	brzdění
6.	brzdění	brzděních
7.	brzděním	brzděními

Příkladové věty

Nezvládla jsem brzdění a v zatáčce mi na ledě podklouzla kola a auto vylétlo mimo silnici.

Poslouchej, až sedneš na kolo, buď opatrný! Umíš zastavit, doufám, brzdění je důležité.

S tímto jízdním kolem mám jistotu při brzdění.

Brzdění na kluzkém povrchu je zrádné.