Bezesporu × beze sporu

Je možné psát jak spřežku (bezesporu), tak slovní spojení beze sporu. Rozdíl je tu pak ve významu. V psaní zvlášť se jedná o předložku (bez) a podstatné jméno (spor). Píšeme-li bezesporu dohromady, tak se jedná o příslovce.

Příklad:

Bezesporu tak dojde do fáze, kdy bude muset své tempo zvolnit.

Jsem rád, že nedošlo ke konfliktu a vyřešili jsme to beze sporu.