Bezesporu × beze sporu

Slovní spojení „beze sporu“ či „bezesporu“ patří mezi modální částice. Vyjadřujeme jím opravdu vysokou míru jistoty mluvčího, který je přesvědčen o pravdě svého tvrzení.

Pravopis a etymologie

Beze sporu můžeme psát zvlášť, ale také dohromady, tedy bezesporu. Oba případy jsou pravopisně správně.

Ty šaty ti bezesporu velmi sluší.

Ty šaty ti beze sporu velmi sluší.

A z čeho se slovní spojení skládá?

Z předložky bez (beze) a podstatného jména spor (přít se).

Předložka bez se vyskytuje ve slovanských jazycích. Praslovanské bez je spřízněno také s litevským bè i s lotyšským bez. Další příbuznost můžeme najít ve staroindickém bahíḥ s významem vně, venku. V tomto případě se zřejmě jedná o původní význam. Odtud také možný pozůstatek spojení být bez sebe (být mimo sebe). Východiskem předložky bez je nejspíš indoevropské b^he- ǵ^h–.

Původ podstatného jména spor hledejme u slovesa přít se. Přít se (pře, rozepře, rozpor, spor, sporný, upřít, nápor, opora ad.) prochází napříč slovanskými jazyky – polské przeć (tlačit), ruské peréť (valit se, táhnout), chorvatské –prijeti, staroslověnské -prěti. Praslovanské perti, s významem tisknout, tlačit, bylo odvozeno od indoevropského per- (bít).

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit výraz bezesporu (i beze sporu), jsou například: určitě, jistě, nesporně, zaručeně.

Antonyma

Antonyma (slova opačného významu) k výrazu bezesporu jsou: sporný, problematický.

Příkladové věty

Obrovská knihovna je bezesporu dominantou každého obývacího pokoje, a co teprve křídlo!

Ten obraz je bezesporu unikát.

Ta tvoje buchta je bezesporu tím nejlepším moučníkem, jaký jsem kdy jedla.

Bezesporu tak dojde do fáze, kdy bude muset své tempo zvolnit.

Jsem rád, že nedošlo ke konfliktu a vyřešili jsme to beze sporu.

První tři knihy série Milénium od Stiega Larssona jsou bezesporu jedny z nejlepších thrillerů, co jsem kdy četla!