Ostatní pravopisná cvičení

Hlásky v češtině jsou rozděleny do dvou velkých skupin – samohlásky (a, e, i, o, u, y) a souhlásky, které se dělá dále na tvrdé, měkké a obojetné b, f, l, m, p, s, v, z).

Už asi víte, že v češtině máme hlásky ve dvou velkých skupinách: samohlásky (a, e, i, o, u, y) a souhlásky, které můžeme dále rozdělit do tří dalších skupin – tvrdých, měkkých a obojetných (b, f, l, m, p, s, v, z). V tomto cvičení se ovšem zaměříme na ty nejzákladnější souhlásky – tvrdé a měkké.

Samohlásky a souhlásky patří mezi základ v českém pravopisu, stačí se naučit základní pravidla a jen procvičovat a procvičovat.

Jestli procvičuješ toto cvičení, tak asi začínáš s českým jazykem. Tvrdé a měkké souhlásky jsou základem, který se ti bude hodit nejen do školy, ale i do celého života.

V tomto cvičení se podíváme na další párové souhlásky – s/z. Jejich znalost i využitelnost je vysoká, ovšem tento typ jevů zaskočí spíš mladší školáky, kteří se jimi zabývají ve 2. a 3. ročníku zakladní školy.

Oblíbené párové souhlásky jistě potěší nejednoho školáka. 🙂 V tomto pravopisném cvičení se zaměříme na párové souhlásky ch/h, které mohou občas činit problémy.

Procvičte si párové souhlásky, které běžně patří do učiva pro první stupeň, ovšem český jazyk je natolik obsáhlý, že není od věci občas i v dospělosti procvičit některé jeho kapitoly.