Sibyla × Sibila
Vlastní jméno Sibyla ve starověku označovalo věštkyni, prorokyni, a to původně v Malé Asii a později v Římě.
Jako sibylu však můžeme označit prorokyni či věštkyni obecně, v tomto případě se píše malé počáteční písmeno.
Pravopis a etymologie
Původ slova Sibyla lze nalézt ve starofrancouzském sibile, sibille, z latinského Sibylla, z řeckého Sibylla. Jednalo se o jméno pro jednu z věštkyň, se kterými se staří Řekové a Římané radili. Opravdové kořeny tohoto jména ale jisté nejsou, podle některých je původ v dórském Siobolla, z attického Theoboulē (božské přání). Ve staré angličtině byla také jako Sibylla.
Jméno bylo ustáleno a počeštěno do podoby Sibyla, což je jediný správný zápis. Jako obecné označení pro věštkyni, prorokyni lze zapsat ještě v podobě s malým počátečním písmenem → sibyla.
Dělení slova:
Si-by-la
Skloňování
Sibyla (vlastní jméno)
Patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | Sibyla | |
| 2. | Sibyly | |
| 3. | Sibyle | |
| 4. | Sibylu | |
| 5. | Sibylo | |
| 6. | Sibyle | |
| 7. | Sibylou |
Sibyla jako věštkyně, prorokyně (obecně)
Taktéž podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | sibyla | sibyly |
| 2. | sibyly | sibyl |
| 3. | sibyle | sibylám |
| 4. | sibylu | sibyly |
| 5. | sibylo | sibyly |
| 6. | sibyle | sibylách |
| 7. | sibylou | sibylami |
Příkladové věty
Staří Římané se radili až s dvanácti Sibylami.
Sibyly byly svého času možná i známější než muži.
Znáš nějaká Sibylina proroctví?
Babička nebyla jen bylinkářka, ale také sibyla.
Sousedka je sibyla, některá její proroctví se vyplnila, mám z ní trochu strach.