Zkrátka × skrátka

 

Český pravopis jako přijatelnou a správnou označuje pouze jednu z námi nabízených variant. Při zdůvodňování si můžeme pomoci slovem podobným, a to zkrátit.

Ve slově zkrátit píšeme na začátku vždy „z“, protože se jedná o tzv. změnu stavu (stejně jako: zblednout, zúžit, zesvětlit, zčervenat apod.). Stejně píšeme i slova příbuzná, např. zkratka. Proto i příslovce zkrátka píšeme s počátečním „z“.

Předpona „z“ se také píše vždy, když od podstatného nebo přídavného jména tvoříme slovo, které je poté používáno ve významu stát se něčím, např.: ocel-zocelit, prostý-zprostit apod. Můžeme si ale pomoci i tím, že se jedná o předložku „z“ (z Koho? Čeho?), nikoliv o předložku „s“, která se pojí se 7. pádem.

Výraz si tedy můžeme vysvětlit různými způsoby, je to zcela na nás, vždy ale musíme napsat zkrátka. Toto příslovce může nést hned několik významů, základním je: nakrátko, na malou vzdálenost, krátce. Slovo se ale používá i v přeneseném významu: rázně, bez průtahů, bez okolků (odbýt někoho, ukončit něco). Též výraz použijeme, pokud chceme naznačit, že někdo byl ošizen nebo utrpěl škodu (někdo přišel zkrátka). Zkrátka také může vystupovat jako částice, např. ve spojení: zkrátka a dobře.

Příklady:

Drž koně zkrátka, když ho vedeš.

Pomohl jsi nám, takže tady máš odměnu, abys nepřišel zkrátka.

Zkrátka, není to úplně upřímný člověk.

Asi to vzal moc zkrátka a naletěl.

Pošli tento příspěvek svému blízkému