Reflektovat × reflexovat

Sloveso reflektovat můžeme použít v případě, kdy chceme říct, že si na něco činíme nárok, o něco se zajímáme nebo se o něco ucházíme.

Stejně tak reflektovat znamená obrážet či odrážet, například reflektovat (odrážet) realitu. S poněkud knižním anebo odborným nádechem použijeme reflektovat ve smyslu přemýšlet o něčem, uvažovat, nad něčím rozjímat. Řidčeji se reflektovat používá, když chceme říct, že se něco leskne a třpytí.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám k heslu reflektovat podává následující výklad.

Slovo reflektovat se do našeho jazyka dostalo přes německé reflektieren, to z latinského reflectere (obracet, otáčet zpět) z re- (předpona; latina; znovu, opět) a flectere (ohýbat, namířit).

Jediný správný způsob psaní je REFLEKTOVAT, slovo reflexovat neexistuje.

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo reflektovat, jsou: zajímat se (o místo), stát o co, ucházet se; odrážet (světlo), zrcadlit, obrážet; přemýšlet, přemítat, uvažovat, rozjímat.

Časování

Sloveso reflektovat patří do 3. slovesné třídy (-je; on teď reflektuje), vzor kupuje (kupoval – reflektoval).

Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1.     (já, my) reflektuji, reflektuju reflektujeme
2.     (ty, vy) reflektuješ reflektujete
3.     (on, ona, ono, oni, ony, ona) reflektuje reflektují, reflektujou

Rozkazovací způsob

Reflektuj! Reflektujte!

Příčestí

Činné reflektoval
Trpné reflektován

Přechodník

Přítomný – mužský rod reflektuje reflektujíce
Přítomný – ženský, střední rod reflektujíc
Podstatné jméno slovesné reflektování

Příkladové věty

Jeho povídka velice dobře reflektuje problémy současné doby.

Pan Rybka reflektuje na funkci nového ředitele naší školy.

Pravý umělec o své možné tvorbě jen nereflektuje, on prostě tvoří.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – reflektovat. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 28.02.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=reflektovat#bref2
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému