Aspirace × azpyratze

Aspirace znamená snahu o dosažení nějakého cíle, například získat určité postavení nebo ocenění.

Aspirace z lékařského hlediska také znamená vdechnutí cizího tělesa či cizí látky do dýchacích cest.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu aspirovat (aspirace) podává následující výklad.

Aspirovat pochází latinského aspirāre (snažit se přiblížit), doslova (přidechovat). Z předpony ad- a spirāre (dýchat).

Slovo bylo přejato do našeho jazyka a počeštěno do podoby aspirace, což je jediný správný způsob zápisu. Slovo azpyratze neexistuje.

Dělení slova:

as-pi-ra-ce

Příbuzná slova:

aspirační (přídavné jméno), aspirovat (sloveso), aspirant (podstatné jméno)

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo aspirace, jsou: nárok, tužba, snaha, úsilí; přídech (odborně).

Skloňování

Aspirace patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. aspirace aspirace
2. aspirace aspirací
3. aspiraci aspiracím
4. aspiraci aspirace
5. aspirace aspirace
6. aspiraci aspiracích
7. aspirací aspiracemi

Příkladové věty

Lidé, kteří se předávkují léky a pozbydou vědomí, často bývají ohroženi aspirací svých zvratků a následným udušením.

Jeho aspirace na post ředitele zeměkoule není žádným tajemstvím – je příšerný!

Mám aspiraci na křeslo vrchní sestry.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – aspirace. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 20.03.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=aspirace
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému