Synkopa × sinkopa

Pojem synkopa známe především z hudební terminologie a lingvistiky. V hudbě se jedná o přenesení přízvuku z těžké doby na lehkou; v lingvistice jde o zánik hlásky nebo skupiny hlásek.

Synkopa je však známá také v lékařství, kde je jí označován stav krátkodobého bezvědomí, které způsobí nedokrevnost mozku během zpomalení nebo zastavení činnosti srdce.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu synkopa podává následující výklad.

Slovo synkopa se k nám dostalo z německého Synkope. Synkope je odvozeno od latinského synkopa, synkopē (sražení slova; vypuštění samohlásky či slabiky), z řeckého synkopē (stejného významu) ze synkóptō (stloukám, srážím, sbíjím) z předpony syn- (z řečtiny; s, spolu) a kóptō (strkám, tluču).

Synkopa byla přejata do našeho jazyka, a to téměř v původním tvaru (Synkopesynkopa). S ohledem na etymologii a složení slova synkopa se zachovalo psaní „y“ (syn-kopa). Sinkopa je chybný zápis.

Dělení slova:

syn-ko-pa

Příbuzná slova:

synkopický, synkopový, synkopovaný (přídavná jména), synkopicky (příslovce), synkopovat (sloveso)

Skloňování

Synkopa patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. synkopa synkopy
2. synkopy synkop
3. synkopě synkopám
4. synkopu synkopy
5. synkopo synkopy
6. synkopě synkopách
7. synkopou synkopami

Příkladové věty

Nepamatuju si téměř na nic, jen to, že jsem stál a pak jsem se probral na zemi, až zdravotníci mi řekli, že šlo o typický případ vazovagální synkopy, ale že nemusím mít strach.

Pro lepší představu si pusťte nějaký jazz, jeho rytmus je plný synkop.

Krásným příkladem synkop je zkrácení slova pastorkyně na pastorku.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka – synkopa. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 22.05.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=synkopa
Pošli tento příspěvek svému blízkému