Inspicient × inspycient × inscipient

Pojmem inspicient (inspicientka) označujeme člena uměleckého souboru v divadle (či televizi), který po technicko-organizační stránce dohlíží na správný průběh představení (vykonává inspici).

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu inspicient podává následující výklad.

Slovo inspicient bylo do našeho jazyka přejato z německého Inspizient (pomocník režiséra). Inspizient bylo přejato z latinského īnspiciēns (dohlížející); původně se jedná o přechodník přítomný od īnspicere (nahlížet dovnitř, zkoumat).

Slovo bylo do našeho jazyka přejato a počeštěno do podoby INSPICIENT. To je také jediný správný zápis.

Pozor! Někdy se stává, že pisatelé slovo inspicient zkomolí a přepíší na inscipient (-spici- na -scipi-). Slovo inscipient neexistuje, pouze INSPICIENT je správně.

Dělení slova:

in-spi-cient

Příbuzná slova:

inspicientský (přídavné jméno)

Skloňování

Inspicient patří mezi podstatná jména rodu mužského životného, která skloňujeme podle vzoru pán.

Inspicientka patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena (v tabulce uvádíme v závorce).

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. inspicient

(inspicientka)

inspicienti

(inspicientky)

2. inspicienta

(inspicientky)

inspicientů

(inspicientek)

3. inspicientovi, inspicientu

(inspicientce)

inspicientům

(inspicientkám)

4. inspicienta

(inspicientku)

inspicienty

(inspicientky)

5. inspiciente

(inspicientko)

inspicienti
(inspicientky)
6. inspicientovi, inspicientu

(inspicientce)

inspicientech

(inspicientkách)

7. inspicientem

(inspicientkou)

inspicienty

(inspicientkami)

Příkladové věty

V mládí jsem pracoval v divadle jako inspicient.

Přestože jsem inspicient, někdy mi i dovolí zahrát si.

Inspicientka měla dravčí rysy a šel z ní trochu strach, i když se nakonec ukázalo, že byla velice milá a oddaná své práci.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka – inspicient. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 04.09.2022]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=inspicient
Pošli tento příspěvek svému blízkému