Probionty × probionti

Probiont (zkráceně z protobiont) je zjednodušeně řečeno útvar mikroskopické živé hmoty, který se pravděpodobně vyvinul v pravěku z anorganické hmoty. Jde tedy o předpokládaného organického předchůdce buněk, jak je známe dnes, ale na rozdíl od nich se replikovaly nedokonale a neměly ustálený genetický kód. Podobné označení je také „protobuňka“.

Pravopis a etymologie

Slovo probiont je složeninou předpony proto- (prvo-) a -biont (živý organismus). Pro skloňování lze použít jak životný, tak neživotný rod, nicméně neživotný rod bývá používán daleko častěji. Preferovaná varianta je tedy PROBIONTY.

Skloňování

Probiont je podstatné jméno rodu mužského životného i neživotného, které skloňujeme podle vzorů pán a hrad.

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. probiont probionti/probionty
2. probionta/probiontu probiontů
3. probiontu/probiontovi probiontům
4. probiont probionty
5. robionta/probionte probionti/probionty
6. probiontu/probiontovi probiontech
7. probiontem probionty

Příkladové věty

Výzkum historie živých organismů dál přináší své ovoce. Vědcům už dlouho vrtá hlavou, jak mohl na pusté planetě vzniknout život v takové formě, v jaké ho známe dnes. A jak se zdá, prvním krokem byly právě probionty.

Fascinující, že v něčem tak malém, jako jsou probionty, můžeme najít známky života.

„Prosím vás, pane Mráčku, co to je? Nechal jste si tu práci zkontrolovat? Jak můžete psát probionty s tvrdým „y“ po písmenu bé? To je hrůza!“ křižoval se profesor, když jsem k němu přišel na konzultaci se svou dizertačkou.

„Jdou vidět probionty pod mikroskopem?“ zeptal se mě syn, když o nich v televizi zaslechl mluvit moderátora.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – probiont. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit.27.09.2021]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=probiont.
Pošli tento příspěvek svému blízkému