Norma × norna
Slovo norma neboli standard, které jsme do češtiny přejali z latiny, označuje pravidlo nebo požadavek na chování či vlastnosti (člověka, situace, …). Normy existují ve více formách, mohou být psané i nepsané, přičemž mají různou míru závaznosti. Obvykle se dělí na mravní, společenské, právní, etické, jazykové, technické a státní.
Přeneseně lze slovo norma použít i v ekonomickém významu, a to ve smyslu množství vykonané práce za určenou jednotku (sousloví „plnit normu“).
Pravopis a etymologie
Původ slova norma nalezneme v latinském norma s významem měřítko, pravítko a pravidlo. Norma zřejmě vzešla z řeckého gnōmōn, tedy ručička (u slunečních hodin).
Skloňování
Norma je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | norma | normy |
| 2. | normy | norem |
| 3. | normě | normám |
| 4. | normu | normy |
| 5. | normo | normy |
| 6. | normě | normách |
| 7. | normou | normami |
Synonyma
Synonyma pro slovo norma jsou: vzor, předpis, pravidlo, zvyklost, úzus, standard; přeneseně pak dávka či množství (u práce).
Příkladové věty
„Asi si budu muset pořídit nové auto, to současné už téměř neplní emisní normu.“
Pokud chceme, aby se společnost dále vyvíjela, bude třeba přehodnotit některé sociální normy.
„Po tom fiasku z minulého měsíce raději budu chodit do práce dřív, aby mi vedení nespílalo, že zase neplním normu!“