Žal × žel
Žal nebo žel? Je mezi těmito slovy nějaký rozdíl? Jak se správně píší? To vše si ozřejmíme na následujících řádcích.
Pravopis a etymologie
Slovo žal je přejato ze staročeského slova žěl a nalezneme jej v různých obměnách ve všech slovanských jazycích (např. praslovanština žalь). Stejně tak slovo žel, které je odvozeno od slov želet, oželet (praslovanština žalěti, žaliti taktéž od slova žalь).
Slovo žal je dnes stylově neutrální a lze jej použít ve všech typech textů. Slovo žel se oproti němu posunulo do skupinky archaických (zastaralých) slov a používá se zejména v sousloví – želbohu (bohužel).
Význam obou slov je stejný a vyjadřujeme jimi náš zármutek, smutek, bolest, žalost. Opakem (antonymem) je radost a veselost.
Skloňování
Slovo žal je podstatné jméno rodu mužského neživotného, které skloňujeme podle vzoru hrad.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | žal | žaly |
| 2. | žalu | žalů |
| 3. | žalu | žalům |
| 4. | žal | žaly |
| 5. | žale | žaly |
| 6. | žalu | žalech |
| 7. | žalem | žaly |
Příkladové věty
Když ztratíme svou životní lásku, naše srdce je prázdné a v nitru cítíme jen nevýslovný žal.
Páníček mu včera odjel na dovolenou. Beníček teď z žalu odmítá žrát a už druhý den teskně kňučí u dveří.
Želbohu, není v mých silách vám pomoci.
Stesk, který následuje po ztrátě blízkého člověka, může vést nejen k těžkým depresím, ale truchlící se může v zoufalství a žalu pokusit sáhnout si na život sám.