Rajon × rajón

Ještě do roku 1993 platilo pravidlo, které udávalo, že přejatá slova s koncovkou – on mají vždy dlouhou samohlásku. V takových slovech jako: balkón, citrón, bujón, stadión, šampión, faraón atd. byly jediné pravopisně správné varianty. Po nové kodifikaci, právě v roce 1993, došlo k zásadní změně zápisu těchto slov; nyní je můžeme psát jak s dlouhou samohláskou, tak i s krátkou. Nemění to nijak jejich význam.

Stejné pravidlo se týká i slova rajon/rajón, lze ho psát oběma způsoby. Důležité je, abyste v rámci jednoho textu nestřídali obě varianty slova, doporučujeme si vždy vybrat pouze jednu.

A co to ten rajon/rajón vlastně je? Je to určitá část nějakého území, zvláště místo něčí působnosti, činnosti, obvod, okruh – např. rybářský rajon/rajón. Podle Českého etymologického slovníku se k nám dostalo slovo z francouzského rayon, což v překladu znamená okruh, obvod; poloměr, paprsek.

Podstatné jméno rajon/rajón je rodu mužského neživotného, skloňujeme jej podle vzoru hrad. Pozor si dejte na skloňování zejména v 6. pádě, můžete říct v rajoně i v rajonu.

Příklady:

Je dvanáct rajonů a každý má na starosti jeden člověk.

Jeho rajon je mnohem obsáhlejší, konkrétně toto obvodní oddělení má na starosti dalších dvacet obcí.

Je to můj rajón, tak tam musím zajet znovu a uklidit to.

Udělal jsem rajóny a šel v 9:00 do práce.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 2., nezměn. vyd. Voznice: Leda, 2012. 752 s. ISBN 978-80-7335-296-7

Přidejte komentář

Kliknutím na tlačítko PŘIDAT KOMENTÁŘ udělujete souhlas se
zpracováním osobních údajů .
Pošli tento příspěvek svému blízkému