Rozlobit × rozzlobit

V tomto případě se řídíme pravidly pro psaní předpony roz-. Základem je zde sloveso zlobit ve významu popuzovat někoho ke zlosti či hněvu.

Výsledné sloveso vzniklo připojením předpony: roz- zlobit, tím pádem došlo ke zdvojení písmene „z“. Obdobné je to i u dalších slov, jejichž kořen začíná na „z“ a je k nim připojena předpona roz- (rozzářit, rozzívat se). To, že se jedná o předponu, si můžeme dokázat dvěma způsoby.

Předponu můžeme jednak zcela odebrat a vznikne sloveso, které samostatně nese význam. A jednak můžeme předponu roz- zaměnit za jiné, např.: nazlobit, nezlobit apod. Sloveso rozzlobit používáme ve významu přivést někoho k zlosti, rozhněvat, rozčílit apod. (jedná se o vidový protějšek ke slovu zlobit). Píšeme tedy vždy rozzlobit s dvěma „z“. Stejné pravidlo platí i pro slova příbuzná, např.: rozzlobený, rozzlobeně, rozzlobenost apod.

Příklad:

Rozzlobený muž na Velkém náměstí v Hradci Králové poničil kašnu.

Jsem na tebe opravdu rozzlobený.

Nechápu, že mě vždy dokáže tak rozzlobit.