Maňásky × maňásci

Když jsme byli malí, všichni jsme je měli rádi. Jak je ale správně napsat? Je v tom nějaká komplikace? Odpověď zní: není. Prakticky se v tom totiž nedá udělat chyba.

Pokud na toto podstatné jméno nahlížíme jako na neživotné, bude na konci „y“. Skloňuje se podle vzoru hrad, takže přebírá všechny jeho koncovky. Stejně tak i ve shodně podmětu a přísudku napíšeme (ty) maňásky.

Druhou možností ale je, že je nám bližší životná varianta, takže napíšeme na konci „i“. V tu chvíli se skloňuje podle vzoru pán a i ve shodně podmětu s přísudkem to budou (ti) maňásci.

Toto kolísání v životnosti u podstatných jmen mužského rodu není ničím neobvyklým. Setkat se s ním můžeme například u slov bacily – bacili, mikroby – mikrobi, apod. Podle stejného klíče tedy píšeme i slovo maňásek. Význam se nemění a stále se jedná o loutku, která se dá navléknout na ruku a slouží k pobavení dětí.

Příklady:

Maňásci jsou má oblíbená hračka.

Zdá se mi, že maňásky už v obchodě došly.

Nebudu si s tebou hrát, pokud tu nejsou maňásci.