Libo × lybo

Při psaní tohoto slova se řídíme jednoduchými a základními pravidly pravopisu.

Základní podobou tohoto výrazu je přídavné jméno libý, které se užívá ve významu milý, příjemný, líbezný apod. Při psaní y/i v základu slova se řídíme tím, že „l“ je souhláska obojetná, slovo libý není součástí vyjmenovaných ani příbuzných slov, proto píšeme „i“.

Stejné pravidlo platí i pro slova příbuzná, např.: příslovce libě, podstatné jméno libost, též náš výraz libo, který se používá převážně v ustálených spojeních (je vám libo).

Příklady:

Je vám libo kávu nebo čaj?

Z kuchyně se linula libá vůně.