Buď × buť
Slovo buď může být buď rozkazovacím způsobem slovesa být, nebo spojkou. Veškerá pravidla psaní si vysvětlíme v následujícím článku.
Osnova
Pravopis a etymologie
Nechoďme kolem horké kaše – je jen jediný správný zápis tohoto slova, a to BUĎ.
Slovo buď, jakožto rozkazovací způsob slovesa být (budu)
Slovo být prochází napříč slovanskými jazyky – polské być, ruské byť, srbské a chorvatské bȉti, staroslověnské byti. Příbuzenský vztah s praslovanským byti lze nalézt v anglickém be, starohornoněmeckém buan s významem žít, bydlet, staroirském buath s významem být, latinském fuī s významem byl jsem, řeckém phýomai s významem rostu, vznikám, staroindickém bhávati s významem vzniká, stává se. Vše má původ v indoevropském bhṷeh2 – / bhuh2 –, tedy růst, vznikat.
Slovo budu taktéž nalezneme ve slovanských jazycích – polsky będę, rusky búdu, srbsky a chorvatsky bôm, bôdem, staroslověnsky bǫdǫ. Praslovanské slovo bǫdǫ se používá jako budoucí čas slovesa býti. Budu často bývá srovnáváno s latinským -bundus, a to například ve slově moribundus, tedy ten, kdo je na umření (od morī s významem umřít).
Slovo buď, jakožto spojka
Spojka buď(to) se vyskytuje jen v češtině, slovenštině a polštině (bądź). Původně se jedná o rozkazovací způsob od budu (↑).
Pokud jde o spojku souřadicí ve spojeních buď(to) – (a)nebo, buď(to) – buď(to), čárku nepíšeme.
Pokud se jedná o spojku s čistě vylučovacím významem, který nám dává na výběr, ve spojení buď(to), (a)nebo čárku píšeme vždy!
Buď si s ním promluv, nebo se na něj vykašli, ale rozhodně se tím už netrap.
Nestůj v těch dveřích! Buď pojď dál, nebo odejdi.
Časování
Sloveso být patří mezi nepravidelná slovesa (podobně jíst, chtít, vědět). Třídy a vzory u těchto sloves neurčujeme. Sloveso být je nedokonavé a funguje také jako pomocné sloveso.
| Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. (já, my) | jsem | jsme |
| 2. (ty, vy) | jsi | jste |
| 3. (on, ona, ono, oni, ony, ona) | jsou | jsou |
| Rozkazovací způsob | Buď! | Buďte! |
| Příčestí | ||
| Činné | byl | |
| Trpné | – | |
| Přechodník | ||
| Přítomný – mužský rod | jsa | jsouce |
| Přítomný – ženský, střední rod | jsouc | |
| Minulý – mužský rod | byv | byvše |
| Minulý – ženský, střední rod | byvši | |
| Podstatné jméno slovesné | bytí | |
Pozor si dejte u tvarů podmiňovacího způsobu! Zápisy ve formě my bysme, případně my by jsme, vy by jste a vy by ste jsou nesprávné! Správně je pouze my bychom a vy byste.
| Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. (já, my) | bych | bychom |
| 2. (ty, vy) | bys | byste |
| 3. (on, ona, ono, oni, ony, ona) | by | by |
Příkladové věty
Buď milý, prosím.
Buď už konečně zticha!
Buď tam včas, jestli to nestihneš, nepřej si mě!
Buď vše stihne dnes, nebo to dokončí zítra.
Buď tady a nikam nechoď!
Buď to sníš, nebo budeš o hladu!
Můžeš si vzít buď ten červený svetr, nebo mikinu. Nic jiného tady nemám.
