Buď × buť

Slovo buď může být buď rozkazovacím způsobem slovesa být, nebo spojkou. Veškerá pravidla psaní si vysvětlíme v následujícím článku.

Pravopis a etymologie

Nechoďme kolem horké kaše – je jen jediný správný zápis tohoto slova, a to BUĎ.

Slovo buď, jakožto rozkazovací způsob slovesa být (budu)

Slovo být prochází napříč slovanskými jazyky – polské być, ruské byť, srbské a chorvatské bȉti, staroslověnské byti. Příbuzenský vztah s praslovanským byti lze nalézt v anglickém be, starohornoněmeckém buan s významem žít, bydlet, staroirském buath s významem být, latinském fuī s významem byl jsem, řeckém phýomai s významem rostu, vznikám, staroindickém bhávati s významem vzniká, stává se. Vše má původ v indoevropském b^hṷeh₂ – / b^huh₂ –, tedy růst, vznikat.

Slovo budu taktéž nalezneme ve slovanských jazycích – polsky będę, rusky búdu, srbsky a chorvatsky bôm, bôdem, staroslověnsky bǫdǫ. Praslovanské slovo bǫdǫ se používá jako budoucí čas slovesa býti. Budu často bývá srovnáváno s latinským -bundus, a to například ve slově moribundus, tedy ten, kdo je na umření (od morī s významem umřít).

Slovo buď, jakožto spojka

Spojka buď(to) se vyskytuje jen v češtině, slovenštině a polštině (bądź). Původně se jedná o rozkazovací způsob od budu (↑).

Pokud jde o spojku souřadicí ve spojeních buď(to) – (a)nebo, buď(to) – buď(to), čárku nepíšeme.

Pokud se jedná o spojku s čistě vylučovacím významem, který nám dává na výběr, ve spojení buď(to), (a)nebo čárku píšeme vždy!

Buď si s ním promluv, nebo se na něj vykašli, ale rozhodně se tím už netrap.

Nestůj v těch dveřích! Buď pojď dál, nebo odejdi.

Časování

Sloveso být patří mezi nepravidelná slovesa (podobně jíst, chtít, vědět). Třídy a vzory u těchto sloves neurčujeme. Sloveso být je nedokonavé a funguje také jako pomocné sloveso.

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
1.     (já, my)	jsem	jsme
2.     (ty, vy)	jsi	jste
3.     (on, ona, ono, oni, ony, ona)	jsou	jsou
Rozkazovací způsob	Buď!	Buďte!
Příčestí
Činné	byl
Trpné	–
Přechodník
Přítomný – mužský rod	jsa	jsouce
Přítomný – ženský, střední rod	jsouc
Minulý – mužský rod	byv	byvše
Minulý – ženský, střední rod	byvši
Podstatné jméno slovesné	bytí

Pozor si dejte u tvarů podmiňovacího způsobu! Zápisy ve formě my bysme, případně my by jsme, vy by jste a vy by ste jsou nesprávné! Správně je pouze my bychom a vy byste.

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
1.     (já, my)	bych	bychom
2.     (ty, vy)	bys	byste
3.     (on, ona, ono, oni, ony, ona)	by	by

Příkladové věty

Buď milý, prosím.

Buď už konečně zticha!

Buď tam včas, jestli to nestihneš, nepřej si mě!

Buď vše stihne dnes, nebo to dokončí zítra.

Buď tady a nikam nechoď!

Buď to sníš, nebo budeš o hladu!

Můžeš si vzít buď ten červený svetr, nebo mikinu. Nic jiného tady nemám.