Klišé × kližé
Pojem klišé označuje v oblasti lingvistiky ustálený a jistým způsobem zautomatizovaný, frázovitý a otřelý slovní obrat, který se s oblibou používá. V přeneseném významu jde také o určitý myšlenkový stereotyp. Klišé je hojně využíváno v novinářské a politické praxi.
Druhý význam slova klišé leží v oblasti typografie. Označuje se jím tisková deska používaná při knihtisku. Obsahuje často opakovaný text, který se nemění.
Osnova
Pravopis a etymologie
Původ slova klišé lze najít ve francouzštině, a to konkrétně ve slově cliché, které původně sloužilo jako pojmenování tiskové desky určené ke knihtisku. Jedná se o příčestí trpné od slova clicher s významem „odlévat tiskovou tisku za použití matrice“. Clicher je onomatopoie neboli zvukomalebné slovo vzniknuvší podle zvuku, který přístroj vydává.
Slovo bylo počeštěno a jediný správný způsob psaní je klišé.
Skloňování
Klišé je podstatné jméno rodu středního a je nesklonné.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | klišé | klišé |
| 2. | klišé | klišé |
| 3. | klišé | klišé |
| 4. | klišé | klišé |
| 5. | klišé | klišé |
| 6. | klišé | klišé |
| 7. | klišé | klišé |
Příkladové věty
Některá klišé mohou být fajn, byť postrádají originalitu a lidé je znají jako své boty.
Nemám ráda knihy, které končí „a žili spolu šťastně až do smrti“ – to je tak otřepané klišé!
Projev našeho nově zvoleného prezidenta byl plný klišé – netuším, kdo ho mohl volit.
Docela hrozivým a odpudivým klišé se stalo i tolik oblíbené, rádoby motivační slovní spojení „tah na branku“.
Pozor!
Nepleťme si slovo klišé s přítomným přechodníkem, který používáme pro mužský rod – klíže. Klíže je odvozeno od slovesa klížit a znamená spojovat (slepovat) něco pomocí klihu, nebo zavírat oční víčka kvůli únavě a přicházejícímu spánku.
Pavel, klíže dřevěné desky, si otřel zpocené čelo.
Spánek, klíže Petrova víčka, přicházel pozvolna.
