Banalita × banalyta
Pojmem banalita označíme něco, co je všední; věc či skutečnost, která nemá valný význam, něco jednoduchého či otřelého, otřepaného (banální vtip, banální výraz).
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám ke slovu banalita podává následující výklad.
Banální se do našeho jazyka dostalo přes německé banal z francouzského banal, a to ze starofrancouzského ban (veřejná vyhláška, klatba). Ve svém prvotním významu se jednalo o něco, co bylo dáno k obecnému užívání.
Přípona -it(a) se píše vždy s měkkým i; (a) v tomto případě charakterizuje koncovky vzoru žena (např. identita) a vzoru předseda (např. husita). Přípona se ve velké míře používá při tvoření slov od přejatých přídavných jmen: adaptabil-ní → adaptabil-ita, banální → banal-ita.
Správný zápis slova je tedy pouze BANALITA.
Dělení slova:
ba-na-li-ta
Příbuzná slova:
banálnost (podstatné jméno), banálně (příslovce), banální (přídavné jméno)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo banalita, jsou: banálnost, všednost, otřelost, bezvýznamnost.
Skloňování
Banalita patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | banalita | banality |
| 2. | banality | banalit |
| 3. | banalitě | banalitám |
| 4. | banalitu | banality |
| 5. | banalito | banality |
| 6. | banalitě | banalitách |
| 7. | banalitou | banalitami |
Příkladové věty
Hele, na tohle už fakt nemám sílu, s takovými banalitami mě neobtěžuj.
Je to banalita!
Na první pohled se mi to zdálo jako banalita, ale zas tak jednoduché to nebylo a nad řešením jsem strávil hodiny.
Lidé, kteří prodělali rakovinu, často mluví o tom, že honba za kariérou a touha po penězích jsou banality, že ve skutečnosti záleží jen na dvou věcech: na zdraví a na lásce.