Žinantní × žynantní

Žinantní znamená nepříjemný, nemilý, trapný.

Pravopis a etymologie

Český etymologický slovník nám ke slovu žinantní podává následující výklad.

Slovo žinantní bylo přejato z německého genant z francouzského gȇnant. Gȇnant je původně přechodník přítomný od gȇner (tísnit, překážet, uvést do rozpaků) od gȇne (tíseň, rozpaky), to od starofrancouzského gehir (přinutit k doznání mučením) z franského jehhjan (doznat).

Žinantní se počeštilo a ustálilo právě v této podobě. Vliv na zápis měla francouzská výslovnost, ale i fakt, že „ž“ patří mezi pravopisně měkké souhlásky, po kterých se vždy píše „i“.

Lze psát dvojím způsobem: žinantní a ženantní, podoba žinantní je však užívaná mnohem častěji. Je důležité, aby byla v textu zachována jednotnost.

Dělení:

ži-nant-ní

Stupňování

  1. žinantní
  2. žinantnější
  3. nejžinantnější

Synonyma

Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo žinantní, jsou: trapný, nepříjemný, nemilý, obtížný.

Skloňování

Žinantní je přídavné jméno, které se skloňuje podle měkkého vzoru jarní.

VZOR JARNÍ (měkký)

Jednotné číslo

Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. žinantní žinantní žinantní žinantní
2. žinantního žinantního žinantní žinantního
3. žinantnímu žinantnímu žinantní žinantnímu
4. žinantního žinantní žinantní žinantní
5. žinantní žinantní žinantní žinantní
6. žinantním žinantním žinantní žinantním
7. žinantním žinantním žinantní žinantním
VZOR JARNÍ (měkký)

Množné číslo

Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. žinantní žinantní žinantní žinantní
2. žinantních žinantních žinantních žinantních
3. žinantním žinantním žinantním žinantním
4. žinantní žinantní žinantní žinantní
5. žinantní žinantní žinantní žinantní
6. žinantních žinantních žinantních žinantních
7. žinantními žinantními žinantními žinantními

Příkladové věty

Bylo jí to žinantní, a tak to z ní lezlo jak z chlupaté deky.

Je mi žinantní mluvit zrovna o tomhle.

Hádám, že jí to bude žinantní, ale zeptat se jí musím, to se nedá nic dělat.

Pavlovi bylo žinantní psát mu zprávu, ale potřeboval vrátit ty peníze.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
Internetové zdroje: Internetová jazyková příručka – žinantní. Internetová jazyková příručka [online]. Copyright © [cit. 23.05.2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%BEinantn%C3%AD
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5. HUGO, J. a kol. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost. Historie a původ slov. 4. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 2020. ISBN 978-80-7345-647-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému