Falický × falycký

Slovem falický vyjadřujeme podobnost s mužským genitálem a zároveň také jistou míru plodnosti. Nejčastěji ho bývá užito ve spojení se slovy symbol nebo tvar.

Pod pojem falický se vejde vše, co nějakým způsobem připomíná mužský pohlavní úd, zvlášť pokud daná věc odněkud vyčnívá.

My se v následujícím článku zaměříme na to, jak se slovo falický správně píše. Na jeho etymologii i skloňování. Tak se pohodlně usaďte a začtěte se…

Pravopis a etymologie

Původ slova falický můžeme hledat v řečtině, a to konkrétně ve slově phallikós (od phallós), jež znamená kůl nebo penis. Do češtiny bylo přejato skrze moderní evropské jazyky. Jedná se o přídavné jméno, které se týká penisu jakožto symbolu plodivé síly. Falický píšeme vždy s měkkým „i“ – FALICKÝ.

Skloňování

Falický je přídavné jméno tvrdé a skloňujeme jej podle vzoru mladý.

VZOR MLADÝ (tvrdý)
Jednotné číslo
Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. falický falický falická falické
2. falického falického falické falického
3. falickému falickému falické falickému
4. falického falický falickou falické
5. falický falický falická falické
6. falickém falickém falické falickém
7. falickým falickým falickou falickým
VZOR MLADÝ (tvrdý)
Množné číslo
Pád Rod mužský Rod ženský Rod střední
  Životný Neživotný    
1. faličtí falické falické falická
2. falických falických falických falických
3. falickým falickým falickým falickým
4. falické falické falické falická
5. faličtí falické falické falická
6. falických falických falických falických
7. falickými falickými falickými falickými

Synonyma

Synonyma ke slovu falický jsou penisoidníorgiastický.

Příkladové věty

Věděla jsi, že egyptský kříž života představuje spojení falického i vaginálního symbolu?

Ten stojan na kuchyňské ubrousky má vyloženě falický tvar!

Myslíš, že mezi falické symboly patří i menhiry?

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4. PALA, K. – VŠIANSKÝ, J. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-450-5.
Pošli tento příspěvek svému blízkému