Interakce × intereakce

Obecně interakcí rozumíme vzájemné působení dvou a více činitelů. Použití je tedy možné napříč celým spektrem oborů a situací, kde záleží pouze na kontextu, jak máme význam chápat.

Často zmiňovaná je například interakce různých léčiv (které při společném podání mohou mít jiné, nežádoucí účinky), ale použít ji lze i ve smyslu chování lidí (tzv. sociální interakce).

Pravopis a etymologie

Slovo interakce je složené a pochází z latiny. Jedná se o složeninu předpony inter- (mezi, vnitřně) a slova akce, které je přejaté z latinského actio (činnost, jednání – ve smyslu konání), původně od agere (dělat, vést, jednat).

Oproti tomu latinská předpona re- znamená „znovu“ nebo „opět“, tedy význam slova „reakce“ znamená odpovídat na vnější popud. Jde o dvě rozdílné předpony a žádná jejich kombinace jako „intereakce“ neexistuje. Správně se tedy píše pouze interakce.

Skloňování

Interakce je podstatné jméno rodu ženského, které skloňujeme podle vzoru růže.

Pád Číslo jednotné Číslo množné
1. interakce interakce
2. interakce interakcí
3. interakci interakcím
4. interakci interakce
5. interakce interakce
6. interakci interakcích
7. interakcí interakcemi

Příkladové věty

Příbalový leták obsahuje spousty možných interakcí s Ibuprofenem, což pacienty po operacích obvykle příliš nepotěší.

„Sledovat tvoji interakci s tou novou sekretářkou je vážně pastva pro oči, o tom žádná!“ ušklíbl se na mě kolega v kanceláři.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Studentské vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7451-168-4.
Pošli tento příspěvek svému blízkému