Melancholik × melamcholik
Melancholik je jedním ze čtyř typů, které nám nabízí rozdělení temperamentu v oblasti psychologie. Je to člověk, co vyhledává samotu, bývá tichý, vážný a mívá sklony k opakovaným depresím. Staří Řekové věřili, že melancholii způsobuje černá žluč v těle člověka.
Pravopis a etymologie
Slovo melancholik vzniklo z řeckého slova melánkholos (mající černou žluč), jakožto složenina slov mélās (černý) a kholē (žluč). Do češtiny byl pojem přejat z latinského melancholia. Z tohoto důvodu je jediný správný způsob psaní – melancholik.
Skloňování
Melancholik je podstatné jméno rodu mužského životného a skloňujeme ho podle vzoru pán.
| Pád | Číslo jednotné | Číslo množné |
| 1. | melancholik | melancholici |
| 2. | melancholika | melancholiků |
| 3. | melancholiku, melancholikovi | melancholikům |
| 4. | melancholika | melancholiky |
| 5. | melancholiku | melancholici |
| 6. | melancholiku, melancholikovi | melancholicích |
| 7. | melancholikem | melancholiky |
Synonyma
Synonyma ke slovu melancholický (melancholik) mohou být: trudnomyslný, těžkomyslný, zádumčivý, chmurný.
Příklady:
Nepotřebuji test osobnosti, abych věděl, že jsem melancholik.
Moje extrémně melancholická povaha mě jednou přivede do hrobu.
S manželem rádi trávíme společný čas tichým čtením knih. Oba jsme totiž melancholici.
Melancholik nevyhledává davy a nerad se účastní hlučné zábavy.
Jsem strašný melancholik, možná proto mě tak přitahují hřbitovy.