Rozcestí × roscestí

V tomto podstatném jméně se většinou nechybuje, přesto je dobré připomenout, že v českém jazyce předponu ros- nenajdeme.Pravopisně správně je tedy pouze varianta první psána se z, tj. rozcestí. Rozcestí je místo, kde se rozdělují cesty, přeneseně běžně říkáme životní rozcestí.

V umělecké literatuře, například u Jana Drdy, se můžeme setkat i se zdrobnělinou rozcestíčko, to je ale slovo citově zabarvené.

Podstatné jméno rozcestí je rodu středního, skloňujeme jej podle vzoru stavení.

Příklady:

Švýcarsko leží na rozcestí několika významných evropských kultur.
Česká ekonomika se krizí ocitla na rozcestí.
Společnost je na rozcestí a ve volbách se bude rozhodovat, jakou základní podobu bude příští vývoj mít.
Za rybníkem pokračujeme po asfaltu mezi poli a na rozcestí se dáváme doprava do mírného kopce.