Babyka × babika

Podstatná jména nás dokážou leckdy pěkně potrápit, zejména potom taková slova, která nepotřebujeme denně aktivně užívat v pravopisném projevu. Takovým případem může být i babyka, která právě do vyjmenovaných slov patří, píšeme ji tedy vždy s tvrdým y.

Mějme ale na paměti, že tvrdé y píšeme pouze v případě, jedná-li se o druh javoru s tupě laločnatými listy. Je to strom často se zkřiveným, zprohýbaným kmenem, nezřídka křovitý, rostoucí v křovinách na polních mezích, podél potoků, na okrajích lesa na výsluní.

Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého mají vedle základního jména babyka ještě přídavné jméno babykový ve spojeních babykový list, babykové křoví.

Podstatné jméno babyka je rodu ženského, skloňujeme jej podle vzoru žena.

Příklady:

Další chráněnou přírodní památkou je zde letantní javor polní – babyka.

V nižších polohách na jižním svahu rostou javořiny s klenem a babykou.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá
Příruční slovník jazyka českého; Slovník spisovného jazyka českého
Pošli tento příspěvek svému blízkému