Pochyby × pochiby

Toto je velmi zajímavé slovíčko. Věděli jste, že první pád čísla jednotného od slova pochyby je tvar „pochyba“, nikoliv pochybnost? Čeština nás dokáže neustále překvapit.

Co už by nás tolik nemělo překvapit je tvrdé y, které píšeme po tvrdé souhlásce ch. Pravopisně správně je tedy pouze tvar pochyby.

Psaní tvrdého y

Souhlásky tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n – po všech těchto souhláskách píšeme v češtině zpravidla tvrdé y. Správně tedy píšeme: kytara, rytíř, hybnost, dýně, motýl nebo třeba naše zmíněné pochyby. Jsou to slova, která jsou výhradně domácího původu. Máme na mysli i taková slova, která byla přejatá do češtiny před delší dobou a v našem jazyce se tak zabydlela, že mají český pravopis i skloňování.

Proč někdy píšeme měkké i po tvrdých souhláskách?

Existují slova, u kterých neplatí pravidlo, že se po tvrdých souhláskách píše vždy tvrdé y. Jedná se výhradně o slova, která nejsou domácího původu. Přejatá slova si často zachovávají svůj původní pravopis, proto píšeme po tvrdých souhláskách někdy měkké i. Jsou to slova jako třeba: harmonika, diktát, historie, lokomotiva, princ, matematika, mandarinka nebo kilogram.

Příklady:

Že půjde o velice exkluzivní zboží je bez pochyby.
Mám pochyby, jestli celou tu komedii náhodou neudělal pro těchhle pár minut slávy.

Stáhněte si mobilní aplikaci a procvičujte ještě rychleji.

Stáhnout
×
Pošli tento příspěvek svému blízkému