PRAVIDLA – Lyrika vs. epika

V tomto článku si povíme, jaký je rozdíl mezi lyrikou a epikou. Žáci si tuto problematiku dost často pletou, myslí si, že lyrika a poezie nebo epika a próza je to samé, přitom se však nejedná o nic složitého.

Lyriku řadíme spolu s epikou mezi umělecké literární druhy. Poznáme ji podle toho, že většinou neobsahuje děj, byť může obsahovat některé prvky epiky. Zachycuje emoce, pocity nebo vnitřní rozpoložení lyrického subjektu.

Lyrika

S lyrikou se setkáme nejčastěji ve formě veršů, které se mohou, ale i nemusí rýmovat. Společně pak tvoří báseň. Lyrické básně poté tvoří básnickou sbírku.

  • Pro lyriku je typické, že využívá básnických prostředků (např. metafora, personifikace nebo oxymóron).
  • Tematicky lyriku můžeme dále dělit na: přírodní, intimní, vlasteneckou, náboženskou, apelativní, satirickou, reflexivní nebo milostnou.
  • Pro lyrické žánry je typické, že v nich ubývá orientace na emoce, dojmy a prožitky. Patří mezi ně: píseň, óda, hymnus, sonet, žalm, elegie, epigram, pásmo, kaligram, satira a někdy i epitaf.

Příklad milostné lyriky

Za tvou lásku, za tvou
něhu
nesu ti kytici sněhu.
Jak vločka vzdušná je…
Když na ni dýchneš, roztaje.

Vítězslav Nezval, Sb. Nedokončená 1960

Epika

A jak je to s epikou? S ní je to přesně naopak, ta vychází z děje, vypráví příběh s postavami. Nositelem tohoto vyprávění je potom vypravěč, který může být buď v první osobě (ich-forma), nebo v osobě třetí (er-forma).

  • Epika je většinou je napsána v próze a oproti lyrice je spíše objektivní, to znamená, že se již tolik nesoustředí na pocity, emoce nebo nálady vypravěče.
  • Prvním vodítkem k poznání epiky je řazení vět do odstavců, které jako celek tvoří jednotlivé kapitoly.
  • Stejně jako lyrika se dále člení, tak i epiku můžeme dále dělit na: velkou (epos, román, legenda, cestopis), střední (povídka, novela, romaneto, pohádka, pověst, mýtus), drobnou (bajka, anekdota) a publicistikou (reportáž, zpráva, fejeton, úvodník, referát, recenze, interview).

Příklad drobné epiky

Bajka O kohoutu a perle
Kohout hraba se a hledaje sobě v hnoji potravy, nalezl perlu, kterážto na neslušném místě ležela. K níž řekl takto: „O předrahá věci, jakž tak hanebně v hnoji a v lajních ležíš? Kdyby tebe některý lakomec nalezl, jak s převelikou radostí tebe by pochytil, a ku první okrase a vážnosti tvé tebe by přivedl. Ale já nalezši tebe tak na mrzkém místě ležící, raději bych byl něco jiného nalezl, čímž bych se poživiti mohl, neb ani já tobě, ani ty mně se nehodíš.“

Ezop

Na závěr si zapamatujme, že literární druhy se nemění, mění se pouze literární žánry.

Autor/ka: Bc. Renáta Malá

Pošli tento příspěvek svému blízkému