Lechtání × lehtání

Při zdůvodňování pravopisu správného psaní tohoto slova se stačí řídit selským rozumem a nehledat zbytečné komplikace tam, kde nejsou.

Námi zmíněné podstatné jméno není cizího původu, proto se neřídí žádnými specifickými pravidly. Stačí nám si zde říci několik slov příbuzných a odvozených, tedy lechtat, lechtivý, polechtat apod., ve všech těchto zmíněných ale i dalších variantách slyšíme při výslovnosti hlásku „ch“. Nedochází zde k žádné výslovnostní změně, a proto se výslovností můžeme řídit i při psaní výrazu. Píšeme tedy vždy a pouze lechtání s „ch“ v základu slova.

Příklady:

Nesnáším, když mě někdo lechtá na chodidlech.
Jsi lechtivý v podpaží?

Pošli tento příspěvek svému blízkému