Jak správně psát lomítko – PRAVIDLA
Lomítko „/“ je znak, který nejčastěji naznačuje možnost záměny či jiné varianty. Používá se ale také pro zápis zlomků, školních či sportovních roků, při zápisu internetových adres, psaní poezie nebo pro grafické oddělení výrazů.
Důležité je neplést jej s obráceným lomítkem „\“. Zpětné lomítko se v českém pravopisu nevyužívá, jedná se o typografický znak, který je používaný hlavně v oblasti výpočetní techniky (programovací jazyky) a matematiky (zápis doplňku množiny).
Využití lomítek
Největší problém, co se užití lomítka týká, je rozlišení, kdy používat mezeru a kdy ne. Pravidla jsou poměrně lehká, pojďme si ukázat základní rozdělení a pár příkladů, kdy se užívá lomítko s mezerou a kdy bez.
Lomítko bez mezer
Bez mezer se používá, když jsou oddělovány dva jednoslovné výrazy, zkratky, číslice či značky.
- Doktoři/doktorky mají nepravidelnou pracovní dobu.
- Tel./fax 123 456 789
- 1/4 populace, školní rok 2013/2014
- Maximální rychlost 60 km/h
Lomítko s mezerami
Naopak mezerami oddělujeme lomítko vždy, když je alespoň jeden výraz složen z více slov. Při psaní poezie se odděluje jedním lomítkem verš a dvěma lomítky sloka a vždy se mezera užívá.
- měli bychom / musíme
- Má milá rozmilá, neplakej! / Život už není jinakej. // Dnes buďme ještě veselí / na naší bílé posteli! // Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. / Zejtra si lehnem do rakví.
V odborných textech se lomítko často používá při psaní výrazu a/nebo, čímž autor dává najevo, že lze použít spojku „a“, „nebo“ a taky obě dvě zároveň.
Kde dále lomítka využíváme?
Sériové číslo může být složeno z čísel a/nebo písmen. Na informačních tabulích a rozcestnících z důvodu úspory místa existuje ustálený způsob zápisu, např. Račice n/Trotinou. Lomítko se také používá při vyjádření genderové korektnosti – Učitel/ka bude suspendován/a za hrubé porušení řádu.
Pokud je koncovka mužského tvaru nulová, nepůsobí tento zápis žádný problém. Slova učitel a učitelka lze zkrátit pomocí lomítka na učitel/ka. V případě, že je koncovka nenulová, musí se obě slova užít v plném znění, např. žáci/žákyně.