PRAVIDLA – Významové poměry mezi větami hlavními

 

Určování správných významových poměrů mezi větami hlavními je poměrně jednoduché, ale přesto v něm dělá spoustu lidí chyby. Nepatřete mezi ně!

Významové poměry mezi hlavními větami

 

Slučovací

= věty jsou obsahově rovnocenné

• spojky nejčastěji a, i, ani, nebo, příslovcetaké, pak, potom
• věty existují i beze spojky  (Šel domů, cestou si pískal.)
• Pozor! Nepíšeme před spojkami čárku.

Potoky zvučely a lesy hučely do dnešních dnů.

Nic ji nebolí, nic ji netrápí.

V létě jezdili na kole nebo hráli nějaké hry.

Martina šla do školy a Honzík si hraje na zahradě.
Nejím brokolici ani nepiji čaj.

Stupňovací

= druhá věta vyjadřuje důležitější myšlenku než věta první

• spojky: ba, ba i, dokonce, dokonce i, nejen – ale i, sice – a ještě (čárka před a)
• Pozor! Zde píšeme čárku před spojkami.

Vyhnal ho, ba nechtěl o jeho zaměstnání ani slyšet.
Závodníci věřili ve vítězství, dokonce i trenéři.

Napsali si to všichni, dokonce i Pepík.

Na sídlišti nebyl žádný obchod, ba ani stánek tam nestál.

Šel na nákup, dokonce i umyl nádobí.

Odporovací

= druhá věta vyjadřuje skutečnost, která je v rozporu se skutečností ve větě první

• odporovací význam může mít i a
• spojky: ale, avšak, však
• Pozor! Před spojkami píšeme čárku.

Máte pěknou třídu, a[můžu dosadit ale] nedovedete si toho vážit.
Přichází noc, jenže je to noc bez klidu a spánku.

Chtěla bych jít tancovat, jenže nemám s kým.

Čekal jsem ho, on však nepřišel.

Máš ji rád, ale stydíš se.

Vylučovací

= spojení 2 vět, jejichž obsahy se vzájemně vylučují, nemohou platit oba zároveň

• spojky: nebo, anebo, buď – nebo
• Pozor! Píšeme před ně čárku

V létě putujeme pěšky, nebo jezdíme na kole, nebo se plavíme na lodi.
Buď se archeologové mýlili, nebo ne.

Buď se mnou půjdeš ty, nebo nepůjdu ani já.

Buď dostanu hlavní cenu, nebo ji dostane Martin.
Dneska půjdeme do divadla, nebo se podíváme na film.

 

Příčinný (důvodový)

= při spojení vět v důvodovém poměru vyjadřuje druhá věta důvod věty první

• spojky: neboť, vždyť, totiž, neb(zastaralé); vysvětlují význam
• Pozor! Píšeme čárku

Byla dosud tma, neboť zima se již přibližovala.
Babička se tomu nedivila, vždyť svá vnoučata dobře znala.
Jirka přišel na sraz později, zdržel se totiž na nádraží.

Vojta se nepodivil, je totiž zvyklý na moje nápady.

Znala ho dobře, vždyť s ním studovala pět let.

 

Důsledkový

= v důsledkovém poměru jsou věty, z nichž druhá vyjadřuje důsledek vyplývající z věty první.

• spojky: proto, a proto, a tak, a tedy,tudíž, a tudíž
• Pozor! Před spojkami píšeme čárku.

Tuto knihu jsem nečetl, proto ti o ní nemohu nic říci.
Byl jsem odvážný, a proto jsem vás svedl.
On mi nadával, a tak jsem zvedl  ten kámen.
Podnebí je v tomto kraji drsné, tedy i život je těžký.

Zapomněla jsem zalít květiny, a proto mi zvadly.

Poměry značíme:

 

 

 

 

 

 

Text: Klára Kašparová (Univerzita Hradec Králové)