Hřebík × řebík
Slovem hřebík označujeme tenký kolíček, který je na jednom konci zašpičatělý, na druhém má hlavičku.
Hřebík se často používá i v přeneseném významu v různých frazeologických spojeních:
- pověsit (něco) na hřebík → zanechat toho,
- uhodit hřebík na hlavičku → něco perfektně vystihnout,
- hřebík do rakve → něco, co výrazně zkracuje život,
- každý hřebík se před ním třese → je známým zlodějem,
- vědět o každém hřebíku → vědět o každé maličkosti, která patří k majetku,
- do posledního hřebíku → úplně všechno.
Zdrobnělina od slova hřebík je hřebíček. Hřebíčkem však také označujeme koření (usušená drobná nerozvitá poupata stálezeleného tropického stromu hřebíčkovce kořenného).
Velký hřebík je hřeb.
Pravopis a etymologie
Slovo hřebík má staročeský původ (i jeho původní podoba hřěbí).
Správné je pouze psaní s h-, tedy HŘEBÍK.
Podoba řebík (s odsunutým h-) se vyskytuje pouze v nářečí. Nejčastěji se používala pro označení zubů (kolíků) u dřevěných hrábí.
Skloňování
Hřebík patří mezi podstatná jména rodu mužského neživotného, která skloňujeme podle vzoru hrad.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | hřebík | hřebíky |
| 2. | hřebíku | hřebíků |
| 3. | hřebíku | hřebíkům |
| 4. | hřebík | hřebíky |
| 5. | hřebíku | hřebíky |
| 6. | hřebíku | hřebících |
| 7. | hřebíkem | hřebíky |
Příkladové věty
Chtěla jsem si v obýváku pověsit obrázek, ale nemohla jsem najít žádný hřebík.
V obchodě s nářadím jsme koupili novou vrtačku, hmoždinky a dvě krabičky hřebíků.
K jejím neduhům bylo kouření tím posledním hřebíkem do rakve.
Jsem už starý, fotbal jsem pověsil na hřebík.
V perníkovém koření je i rozemletý hřebíček.