Polemika × polemyka
Nevinně znějící polemika označuje ostrou výměnu názorů. Jedná se o názorový spor v útočném duchu, který je veden ústně nebo pomocí tisku.
Pravopis a etymologie
Český etymologický slovník nám k heslu polemika podává následující výklad.
Slovo polemika má původ v řeckém polemikós (válečný, bojovný) od pólemos (válka, boj, spor). Odtud se slovo dostalo do francouzštiny – polémique (polemický), z francouzštiny pak do němčiny – Polemik. Německé Polemik bylo přejato do naší řeči a počeštěno. Polemika si zachovala svůj původní zápis – po písmenu m se vždy píše měkké i.
Dělení
po-le-mi-ka
Příbuzná slova
polemický (přídavné jméno), polemicky (příslovce), polemičnost (podstatné jméno; označujeme jím sklony k polemice a zálibu v ní), polemizovat (sloveso; vést polemiku)
Synonyma
Synonyma, kterými můžeme nahradit slovo polemika, jsou: spor, pře, debata (ostrá), diskuse.
Skloňování
Polemika patří mezi podstatná jména rodu ženského, která skloňujeme podle vzoru žena.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
| 1. | polemika | polemiky |
| 2. | polemiky | polemik |
| 3. | polemice | polemikám |
| 4. | polemiku | polemiky |
| 5. | polemiko | polemiky |
| 6. | polemice | polemikách |
| 7. | polemikou | polemikami |
Příkladové věty
Umělci, především literáti, se rádi rozdělují na dva tábory, které mezi sebou s oblibou vedou ostré polemiky zaměřené na kritiku a obhajobu daných uměleckých směrů.
Nerad se pouštím do polemiky.
Na vědecké konferenci došlo k docela zajímavé polemice.