Pluralita × pluralyta

Podstatné jméno pluralita označuje různorodost, mnohost či mnohočetnost.

Je možné používat více variant?

Nikoli. Jediným možným a správným tvarem je ten s ‘I’, tedy pluralita.

Etymologie a význam slova

Slovo pluralita je převzaté z latiny. Pochází ze  slova plūrālis, tedy ‘‘množný’, což je odvozenina od plūs (genitiv plūris), které znamená ‘více’.

Pluralita označuje jistou rozmanitost, diverzitu či mnohočetnost. V církevním kontextu označuje pluralita alternativní systém rozhodování, kdy rozhoduje staršovstvo, které bylo zvoleno všemi členy sboru. V matematice se naopak používá pro relativní většinu.

Synonyma slova

Podstatné jméno pluralita lze nahradit českými termíny různorodost, rozmanitost, různost, pestrost či mnohost.

Skloňování podstatného jména

Dělení slova: plu-ra-li-ta

Slovo pluralita je podstatné jméno rodu ženského a jeho deklinace probíhá dle vzoru žena:

jednotné číslo množné číslo
1. pád pluralita plurality
2. pád plurality pluralit
3. pád pluralitě pluralitám
4. pád pluralitu plurality
5. pád pluralito plurality
6. pád pluralitě pluralitách
7. pád pluralitou pluralitami

Příklady použití ve větě:

Náš volební program se snaží sledovat pluralitu zájmů obyvatel našeho města.

Pluralita názorů je velmi žádoucí, jinak bychom se jako společnost přestali rozvíjet.

Zabezpečení demokracie a plurality projevu je velmi žádoucí a řekl bych, že i nezbytně nutné.

Názorová pluralita vyjadřuje skutečnost, že názorů existuje mnoho, ne jen, že některý tvoří největší skupinu.

Nesmíme podceňovat důležitost plurality kultury.

Autor/ka: Bc. Klára Sladká
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky Slovník spisovného jazyka českého Akademie věd České republiky Český národní korpus Rejzek, J.: Český etymologický slovník. str. 501,  Leda, 2004.
Pošli tento příspěvek svému blízkému