Česká poezie v 1. polovině 20. století – II.

1. Sociální balady psal

2. Co je to epitaf?

3. Kterou sbírku nenapsal V. Nezval

4. Kterou sbírku nenapsal J. Seifert

5. A nazváno buď prostou chatrčí Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí a člověk neví kam by složil hlavu Tato báseň je ukázkou poezie

6. Ženo plamene Ženo jež se mi vracíš v kartách Ženo mých Tantalových muk Ženo s očima kolovrátku Ženo s větrným mlýnem perletí Ženo ukrutná jak malárie Ženo s vlečkou rozvodněných potoků Ženo s kostnatými prsty jež zatlačíš naposled má víčka Tato báseň je ukázkou poezie

7. Která spisovatelka se pro mnohé básníky stala za 2. sv. války symbolem vlastenectví

8. Báseň Edison napsal

9. Manon je můj osud, Manon je můj osud. Manon je všecko, co neznal jsem dosud. Manon je první a poslední můj hřích, nepoznat Manon, nemiloval bych. Kdo je autorem těchto veršů

10. Nesmím vycházet z domu po osmé hodině večerní. Nesmím si najmout samostatný byt. Nesmím se stěhovat jinam, než do Prahy I nebo V, a to jako podnájemník. Nesmím chodit do vináren, kaváren, hostinců, biografů, divadel a na koncerty, kromě jedné nebo dvou kaváren, pro mne vyhrazených. Nesmím chodit do parků a sadů. Který z autorů si do svých deníků poznamenal tyto zákazy