Symptom × synpton

Symptom, nebo snad synpton? Co se pod těmito pojmy skrývá? Který zápis je správně? To vše si ozřejmíme v článku níže.

Pravopis

Je jen jeden správný zápis, a to symptom. (Synpton je zkomolenina a neznamená nic.)

Etymologie slova a jeho význam

Symptom pochází z řeckého slova sýmptōma (příznak nemoci), které je odvozeno od slova sympíptei (stává se, přihodí se).

Jedná se o termín spadající do oblasti lékařské vědy a znamená příznak (nemoci). Slovo symptom ovšem můžeme přenést i do obecné roviny a označit jím příznak čehokoli (symptom strachu, symptom lásky, symptomy nepřátelství).

Přídavné jméno od slova symptom je symptomatický. Chceme-li naopak vyjádřit, že je něco bezpříznakové, použijeme pojem asymptomatický.

Skloňování

Podstatné jméno symptom je rodu mužského, neživotného. Skloňování probíhá podle vzoru hrad.

Pád Číslo jednotné Číslo množné
1. symptom symptomy
2. symptomu symptomů
3. symptomu symptomům
4. symptom symptomy
5. symptome symptomy
6. symptomu symptomech
7. symptomem symptomy

Příklady:

Symptomatická léčba se zabývá příznaky, neléčí příčinu.

Symptomy strachu z nadpřirozena mohou být: zrychlené dýchání, zježené chloupky, rozšířené zorničky, dočasná paralýza a třes celého těla.

Nejznámějším symptomem migrény je urputná a pulzující bolest hlavy.

Symptomy jsou důležité zejména proto, že na jejich základě jsou lékaři schopni diagnostikovat dané onemocnění.

Autor/ka: Bc. Nelly Černohorská
EJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. KRAUS, J. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1415-3. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Redaktor Josef FILIPEC. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1446-7. Pravidla českého pravopisu. Olomouc: Fin Publishing, 1998. ISBN 80-86002-42-x.
Pošli tento příspěvek svému blízkému