Konotace × komotace

Slovo je pojem z lingvistiky. Dostalo se k nám z latinského cōnnōtāre, což v překladu znamená spoluoznačovat.Všimněte si, že v původním latinském slově je psáno n, proto dnes píšeme konotace, nikoliv komotace.

Co to ta konotace vlastně je?

Znamená to, že v procesu označování přiřazujeme k objektu jméno zprostředkované. V literatuře se tak můžeme setkat jak se subjektivní, tak s psychologickou stránkou označování. Příkladem může být takové slovo „vůl“, které samo o sobě znamená vykastrovaný vůl, dnes má však toto slovo spíše negativní konotaci, používá se například v neformální komunikaci jako nadávka (ty vole).

Podstatné jméno konotace je rodu ženského, skloňujeme jej podle vzoru růže.

Příklady:

Mnoho slov má na počátku určitý význam a časem pak vzniknou další významy nebo konotace.
Vyprávění je rozděleno do tří částí a má nesporné náboženské konotace.

jednotné číslomnožné číslo
1. pádkonotacekonotace
2. pádkonotacekonotací
3. pádkonotacikonotacím
4. pádkonotacikonotace
5. pádkonotacekonotace
6. pádkonotacikonotacích
7. pádkonotacíkonotacemi
Autor/ka: Bc. Renáta Malá
Pošli tento příspěvek svému blízkému