Konotace × komotace
Slovo je pojem z lingvistiky. Dostalo se k nám z latinského cōnnōtāre, což v překladu znamená spoluoznačovat.Všimněte si, že v původním latinském slově je psáno n, proto dnes píšeme konotace, nikoliv komotace.
Co to ta konotace vlastně je?
Znamená to, že v procesu označování přiřazujeme k objektu jméno zprostředkované. V literatuře se tak můžeme setkat jak se subjektivní, tak s psychologickou stránkou označování. Příkladem může být takové slovo „vůl“, které samo o sobě znamená vykastrovaný vůl, dnes má však toto slovo spíše negativní konotaci, používá se například v neformální komunikaci jako nadávka (ty vole).
Podstatné jméno konotace je rodu ženského, skloňujeme jej podle vzoru růže.
Příklady:
Mnoho slov má na počátku určitý význam a časem pak vzniknou další významy nebo konotace.
Vyprávění je rozděleno do tří částí a má nesporné náboženské konotace.
| jednotné číslo | množné číslo | |
| 1. pád | konotace | konotace |
| 2. pád | konotace | konotací |
| 3. pád | konotaci | konotacím |
| 4. pád | konotaci | konotace |
| 5. pád | konotace | konotace |
| 6. pád | konotaci | konotacích |
| 7. pád | konotací | konotacemi |