Rozbor uměleckých textů: Pleonasmus

Pojem pleonasmus pochází z řečtiny. Pleonasmy řadíme z hlediska klasické rétoriky do figur. V překladu znamená pleonasmus nadbytek. Tento stylistický útvar označuje nadbytečné hromadění významově podobných nebo stejných slov.

Jak takový pleonasmus vůbec vzniká?

Pleonasmy nejčastěji vznikají nedostatečnou znalostí slov. Snažíme se používat cizí slova, u nichž neznáme přesný název, následně ho pojíme se slovem, u kterého si významu jsme vědomi, aby to bylo co nejvíce zajímavé a cool, ve výsledku je tato neznalost spíše trapná.

Nejčastěji se setkáme s pleonasmy v médiích – například v televizních zprávách nám říkají o tom, že někoho „hospitalizovali v nemocnici“. Přitom hospitalizovat znamená umístit pacienta do nemocnice, kam jinam byste chtěli pacienta umístit, že? V reklamách nám zase nabízí k produktu „dárek zdarma“ – podstatou dárku je právě to, že je zdarma. A spojení hovězí biftek je též velký nesmysl, biftek si prostě nemůžete dát z králíka.

Pleonasmy jsou také velkým nešvarem u studentů, snaží se dělat přívlastky ke slovům stejného významu, aby jejich práce nabyly většího počtu slov. Vznikají tedy potom sice delší texty, nicméně se stylistickými chybami. Proto si vždy dejme pozor na význam cizího slova, který hodláme v textu použít.

Příklady

Ulhaný lhář
Blonďatá blondýna
Závěrečné finále
Hlavní protagonista
Absolutní jistota
Původní originál
Manuálně zručný
Jedinečný unikát
Veřejně deklarovat

Používání pleonasmů je již notoricky známý jev… Počkat – „notoricky známý“ je také pleonasmus… 🙂

Autor/ka: Bc. Renáta Malá

Přidejte komentář

Kliknutím na tlačítko PŘIDAT KOMENTÁŘ udělujete souhlas se
zpracováním osobních údajů .

Pošli tento příspěvek svému blízkému