Bez vědomí × bezvědomí

Máme tady další perličku, a tou je dilema u slov bez vědomí a bezvědomí. Víte, co je pravopisně správně? Ukážeme vám, pro jaké slovo se rozhodnout, abyste dodrželi pravidla českého pravopisu a ve větách nechybovali.

Než začneme jednotlivými variantami, musíme uvést na rovinu, že pravopisně správně jsou obě možnosti. Záleží však na tom, v jakém kontextu je používáme.

Bez vědomí

Pokud se rozhodneme napsat spojení bez vědomí, myslíme tím situaci, kdy se např. někdo rozhoduje udělat čin bez svého vědomí. Neříkáme, že je někdo v bezvědomí. Slovo vědomí je v tomto případě podstatným jménem ve druhém pádě jednotného čísla.

Matylda se rozhodla, že se do toho vrhne po hlavě, a to bez vlastního vědomí. Zkrátka neměla potuchy o tom, co dělá. Byla však při smyslech a prostě to chtěla zkusit.

Vědomí je určité povědomí o situaci. Mít vědomí o něčem znamená mít informace a uvědomovat si to, co v dané chvíli děláme. Existuje mnoho druhů vědomí např.:

  • kolektivní vědomí,
  • nešťastné vědomí,
  • vesmírné vědomí.

Druhá varianta dává ve větě úplně jiný význam.

Bezvědomí

Když vyslovíte slovo bezvědomí, vždy ho použijete v situaci, kdy někomu přisuzujete vážný stav – bezvědomí. Tedy stav, kdy je osoba naprosto mimo vnímání, neví, co se s ní děje a nedokáže reagovat na žádné vnější podněty. Vážnější situací, která může vyústit z tohoto stavu, je kóma. Slovo bezvědomí se pak v těchto případech chová jako podstatné jméno v různých pádech. Ve středním rodě se píše vždy s měkkým i na konci.

Ukažme si příklady, kdy použijeme slovo bezvědomí a neuděláme chybu.

Tonda se vážně zranil a byl chvíli v bezvědomí. Už jsme se báli, že se neprobere.
Marika nás chvíli nevnímala, byla totiž v bezvědomí.
Bezvědomí je vážný stav, během kterého pacient nedokáže vnímat vnější podněty a někdy upadá do kómatu.

Autor/ka: Bc. Barbora Mikysková
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český
Pošli tento příspěvek svému blízkému