Enormně × enormě

 

V následujícím případě je pravopisně správná pouze jedna z námi nabízených variant.

Při zdůvodnění pravopisu si můžeme pomoci základní pomůckou, která je uplatnitelná i na jiné příslovce se stejným zakončením -mě/-mně. Nejsme-li si jisti, zda napsat na konci příslovce mě/mně, jednoduše si vytvoříme přídavné jméno. Pokud v přídavném jménu slyšíme/vidíme „mn“, i příslovce bude obsahovat „mn“, např. skromný—skromně, tajemný—tajemně, upřímný—upřímně apod. Pokud ale v přídavném jménu slyšíme/vidíme pouze „m“, i příslovce bude obsahovat pouze „m“, např. soukromý—soukromě, strmý—strmě, střídmý—střídmě apod.

V našem příkladě platí stejné zásady — vytvořené přídavné jméno obsahuje spojení „mn“, normní, tudíž i v příslovci se objeví spojení „mn“enormně. Též nám může pomoci původ slova; jedná se o spojení předpony „e“ a podstatného slova „norma“, ke kterému byla následně připojena přípona -ný (e-norma+) pro přídavné jméno a -ně (e-norma+ně) pro příslovce. Enormně je příslovce užívající se ve významu přesahující normu, nadměrně velké, ohromné apod.

Příklady:

Náklady na výrobu v naší firmě enormně vzrostly.

Poslední dobou o ní jeví až enormní zájem.

Pošli tento příspěvek svému blízkému