Preromantismus

Na pomezí klasicismu a romantismu se od poloviny 18. století začal rozvíjet nov ý směr – preromantismus. Nazýval se někde také sentimentalismus nebo dokonce plačtivá literatura.

Oproti klasicismu opět zaměřil pozornost k citům, odmítnutí konvencí a požadoval tvůrčí svobodu i svobodu ducha. Vzorem u přitom byl obyčejný, často venkovský člověk nezkažený společností. Na druhou stranu se ale netajil obdivem k podnikavým a schopným jedincům.

České a slovenské autory, které můžeme řadit do období preromantismu (Kollár, Čelakovský, Jungmann) najdete v kapitole Národní obrození.

LITERATURA FRANCIE

Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778)

Jean-Jacques Rousseau

Filozof a spisovatel, jehož přesvědčením bylo, že člověk je od přírody dobrý a civilizace ho jen kazí. Jeho touhou byl návrat k přírodě. Jeho filozofie ovlivňovala evropské myšlení i sto let po jeho smrti.

Emil – výchovný román o přirozeném vývoji člověka

Nová Heliosa – román v dopisech, jehož tématem je láska a krásy přírody

Dumy samotářského chodce – úvahy nad základními životními hodnotami a vlastní vzpomínky na dětství

Antoine-Francois Prévost (1697 – 1763)

Kněz a autor románu Manon Lescaut (inspirován Prévostem později napsal svou verzi Vítězslav Nezval).

Manon Lescaut – román, ve kterém rytíř vypráví o své osudové dívce Manon, jež proplouvá mezi láskou k němu, ale zároveň se schází s bohatým kavalírem, a využívá jeho bohatství.

Francois René de Chateubriand (1768 – 1848)

Prozaik, kritik, diplomat (ministr zahraničí a vyslanec) a historik, příznivce křesťanství a odpůrce Velké francouzské revoluce. Po emigraci do Anglie píše díla o potřebě návratu člověka k přírodě.

Atala aneb Láska indiánské dvojice v pustinách (Láska dvou divochů na poušti) – novela, která líčí střet kultur (původní indiánské kmeny vs. bílí evropští kolonizátoři) na vztahu indiánského chlapce a křesťanské dívky Ataly. Příběh se odehrává v americké Luisianě. Novela je inspirovaná autorovou několikaměsíční cestou po Americe. Novelu v českých zemíchpřeložil Josef Jungmann krátce po jejím vydání.

René – novela s autobiografickými rysy, jehož hlavní hrdina je zahleděný do vlastního smutku, má poměr s vlastní sestrou a svým chování vzbuzuje u svého okolí velké emoce („rozervaný“ hrdina). René je volným pokračování Ataly.

LITERATURA NĚMECKA

Významným literárním uskupením bylo v Německu Sturm und Drang – tj. Bouře a vzdor. Literáti, kteří se hlásili k tomuto sdružení, žádali tvůrčí svobodu, odmítalo společenské normy, kritizovalo útlak a hlásilo se k filozofii Jeana Jacquese Rousseau (návrat k přírodě) a dílu Williama Shakespeara.

Gotthold Ephraim Lessing ( 1729 – 1781)

Zakladatel německého měšťanského dramatu, kritik a básník. Byl zakladatelem srovnávací uměnovědy – vytyčil rozdíl mezi poezií a výtvarným uměním.

Mína z Barnhelmu – veselohra, která se odehrává během jediné noci; o lásce saské dívky Míny a jejího snoubence – pruského vojáka.

Moudrý Nathan – dramatická báseň oslavující pokrok, který ale zároveň respektuje a ctí člověka

Johann Gottfried Herder

Pronárodně zaměřený autor, podporovatel osvobozeneckého hnutí slovanských národů, zamýšlí se nad vztahem národa k lidstvu. Národní charakter objevoval v lidové poezii. Byl také literárním teoretikem hnutí Sturm und Drang.

Myšlenky k filozofii dějin lidstva – ve spisu předpovídal slovanským národům nadějnou budoucnost. Podporoval mírové soužití mezi národy, lidskost a věřil, že v takovém prostředí by mohl vzniknout svět bez válek a útlaku.

Johann Wolfgang Goethe (1749 – 1832)

Johann Wolfgang von Goethe

Jeden z nejvýznamnějších autorů světové literatury, který ovlivnil mnoho generací čtenářů i dalších autorů. Básník, dramatik, filozof, jeden z vůdčích osobností Sturm und Drang. Vystudoval práva a pracoval jako právník i ve státních službách, poté se rozhodl studovat i přírodní vědy. Na cestě v Itálii ho oslovila antická a renesanční kultura, proto se po návratu z Itálie rozhodl vzdát funkcí a začal se věnoval vědě a literatuře. Goethe opakovaně jezdil do Čech – zejména na léčení do lázní (Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy lázně), kde se seznámil s českými autory – obrozenci a dalšími osobnostmi). V 72 letech se v Mariánských lázních seznámil se sedmnáctiletou Ulrikou, jíž věnoval svou sbírku Elegie.

Utrpení mladého Werthera – román v dopisech/deník mladého malíře Werthera o nešťastné lásce k venkovské dívce Lotty napsal Goethe v 25 letech – ovlivněn vlastní zkušeností. Hrdina řeší svůj neúspěch v lásce sebevraždou. Na základě knihy prý mnoho mladých lidí na základě ní páchalo sebevraždy z nešťastné lásky. Na motivy románu vznikla opera Julese Masseneta.

Faust – tragédie ve verších vychází z pověsti o doktoru Faustovi, který zaprodal svou duši ďáblu. Má dvě části. Faustovské téma už předtím zpracoval anglický dramatik Christopher Marlowe (viz kapitola Literatura renesance). Faust je považován za vrcholné dílo J. W. Goetha.

V prologu první části uzavřou Hospodin a Mefistofeles sázku o Faustovu duši.

Starý doktor Faust v touze po poznání zaprodá duši ďáblovi (Mefistoteles) – hledá pravdu a touží po novém poznání, které chce využít k tomu, aby konal dobro. Mefistoteles se snaží Fausta od touhy po vědění svést – pokouší ho různými způsoby, a nakonec se mu to podaří. Přivede Faustovi do cesty Markétku, do které se Faust zamiluje a má s ní nemanželské dítě. Markétčin bratr a matka zemřou vinou Markétky. Ona se pak v zoufalství rozhodne dítě zabít a je za to odsouzena k smrti. Odmítne pomoc a čeká v žaláři, smířená s osudem, který vkládá do rukou božích.

V druhé části odvede Mefistoteles zoufalého Fausta od Markétky na císařský dvůr. Tam má Faust na starosti (a Markétku) zapomenout. Faust si získá císaře tím, že vynalezne papírové peníze a zachrání císařství před krachem. Pro pobavení císaře a dvořanů pak Faust vyvolává nejkrásnější ženu světa – bájnou Helenu. Mezitím nástupce Fausta (Wagner) stvoří umělého člověka – homunkula. Faust se pak spolu s homunkulem vydají hledat Helenu. Když ji najde, splodí s ní syna. Ten jako mladý zemře a zmizí i Helena. Faust se pak vrací, aby pomohl císaři ve válce a za odměnu si od něj žádá kus země, aby na ní mohli žít lidé svobodně. V absolutní spokojenosti mu už chybí jen malý kousek – chatrč, ve které žijí staří manželé a kaplička. Poručí proto Mefistotelovi, aby stařečky přestěhoval, ti jsou ale zabiti. Faust je pak oslepen a později umírá.
Na přímluvu Markétky a díky jeho snaze o dobro lidstva ale nakonec nepropadne Faustova duše peklu.

Z Fausta pochází úsloví „jádro pudla“

Další díla: Elegie, Trilogie vášně, Prometheus, Ifigenie na Tauridě, Torquato Tasso, Viléma Meistera léta učednická a další

Podívejte se na video divadelního uskupení Tygr v tísni: https://www.youtube.com/watch?v=Xucj_ETL16A nebo na film Lekce Faust https://www.csfd.cz/film/8778-lekce-faust/prehled/

Friedrich Schiller (1759 – 1805)

Friedrich Schiller

Goethův přítel, vystudovaný lékař, filozof, básník a dramatik. Odsuzoval politický a osobní útlak. Ve svém díle opěvoval mravní ideály a lidské city. Patřil také k hnutí Sturm und Drang.

Óda na radost – veršovaná skladba později zhudebněná Beethovenem (část 9. symfonie – dnes hymna Evropské unie)

Loupežníci – drama ze středověku, poukazuje na problémy německé současnosti

Úklady a láska – měšťanská tragédie, ve které je láska dvou mladých nevinných lidí (chudá dívka a syn ministra) vystavena intrikám a politickým machinacím.

Don Carlos – drama o boji nizozemského lidu proti nadvládě Španělů; zhudebněno – opera G. Verdiho

Panna Orleánská – divadelní hra o Janě (Johance) z Arku

Další díla: Valdštejn, Marie Stuartovna, Vilém Tell, Balady

 

 

 

 

Pošli tento příspěvek svému blízkému