Renesance a humanismus v české literatuře

Od 70. let 15. století do 20. let 17. století se v české literatuře objevují myšlenky humanismu, zejména touha po vzdělanosti, inspirace literaturami dalších evropských zemí, rozvoj spisovné češtiny a rozvoj naučné literatury a zábavné prózy. Stále je tu ale patrný velký vliv náboženství.

Počátky renesance v Čechách jsou spojeny i s vládou Karla IV., který se přátelil s některými italskými spisovateli (např. Petrarcou), poté se rozvíjely spolu s reformačním hnutím.

Současně vedle sebe existovala literatura psaná latinsky a česky.

Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 – 1520)

Právník a překladatel, vedoucí úřadu Desky zemské (něco jako Pozemkový úřad nebo Katastr nemovitostí)

O právech, súdiech i o dskách země české – česky psané právnické dílo, ve kterém Kornel rozebírá zápas šlechty s měšťany. Po vydání tohoto díla byl Kornel zbaven úřadu.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621)

Cestovatel, voják a diplomat. Za svou účast na českém stavovském povstání byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí (jeden ze 27 českých pánů).

Cestopis Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek a odtud do země Svaté, země judské a dále do Egypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii ležící (krátce cesta do Benátek a Egypta)

Václav Vratislav z Mitrovic

Cestopis popisující cestu do Cařihradu

Václav Hájek z Libočan (? – 1553)

Kronika česká – velmi populární kronika, která zobrazuje události až do roku 1526, obsahuje ale historické nepřesnosti

Jan Blahoslav (1523 – 1571)

Vzdělanec, biskup Jednoty bratrské, jazykovědec

Filipka proti misomusům – nepřátelům vzdělání
Gramatika česká – vytváří normu pro spisovnou češtinu
Muzika – hudební teorie

Nový zákon – překlad z původních jazyků – byl dále použit a upraven pro Bibli kralickou.

Bible kralická – tzv. šestidílka

Kolektivní dílo bratří z Kralic na Moravě, vznikala v letech 1579-1594, je vzorem dokonalé spisovné češtiny. Na rozdíl od jiných překladů Bible je tato přeložena z původních jazyků – nevychází z latinského přepisu, který byl tehdy rozšířený. Pro Nový zákon je použit překlad Jana Blahoslava.

Nejprve vyšla v šesti dílech, poté i jako jednodílná. Tištěna byla tajně, protože v té době byla Jednota bratrská zakázaná. Tato verze bible byla velmi dobře graficky zpracována a upravena.

O Bibli kralické se hojně zmiňuje např. Alois Jirásek – např. v románu F.L.Věk (viz TV seriál nebo kniha).

Doba veleslavínská – zlatý věk českého písemnictví

Od 70. let 16. století za vlády císaře Rudolfa II. (doba vlády 1576-1608).

 Významní knižní vydavatelé – Melantrichova tiskárna

Jiří Melantrich z Aventina – tiskař a vydavatel, který vybudoval významnou tiskárnu, ve které tisknul významné texty – mj. několikrát vytiskl Bibli (tzv. Melantrišku), Nový zákon, ale také texty Erasma Rotterdamského, Herbář italského lékaře a botanika Mattioliho (česky i německy), dále příručky, slovníky a naučnou literaturu.

Po jeho smrti tiskárnu převzal jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína – ten byl mj. jedním z prvních nakladatelů notových tisků. Znakem knih z Melantrichovy – Veleslavínovy tiskárny byla vysoká kvalita typografická a uhlazená, spisovná čeština na velice vysoké úrovni.

Daniel Adam z Veleslavína byl mj. autorem Kalendáře historického a organizátor literárního života. V okolí tiskárny shromáždil významné autory a překladatele, kteří se podíleli na vytváření kvalitních textů.

Oba majitelé tiskárny byly přívrženci Jednoty bratrské. Po smrti Veleslavína vedla tiskárnu jeho žena, poté i syn, ale po stavovském povstání 1621 byla tiskárna zkonfiskována v prospěch jezuitského řádu.

Slovenští autoři působící v Čechách v době veleslavínské

Ján Jesenius (Jesenský)

Filozof a lékař, provedl první veřejnou pitvu v českých zemích, je autorem spisu O krvi a Anatomiae (Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze L.P. 1600), Traktátu o kostech (později se stal součástí Anatomiae) a dalších lékařských spisů. Byl popraven na Staroměstském náměstí 1621 (poprava 27 českých pánů).

Jeho poprava byla nejpřísnější: byl mu vyříznut jazyk, potom byl sťat, rozčtvrcen, jeho hlava a části těla byly vystaveny na hlavních ulicích pro výstrahu, část těla byla vpletena do kola. Důvodem bylo jeho politické působení proti Habsburkům a také mj. to, že ve svém spisu Může být tyran svržen lidem? obhajoval právo lidu svrhnout panovníka, pokud jedná proti zájmu lidu.

Vavřinec Benedikt z Nedožier (Nedužerinus)

Matematik, básník, jazykovědec a pedagog. Sestavil první mluvnici češtiny.

Pavel Kyrmezer

Dramatik, autor divadelních her s biblickými náměty: Komedie o bohatci a Lazarovi, Komedie o vdově, Hra o Tobiášovi.

Autor Malé bible – určena obyčejným lidem, vysvětlovala základy víry

Podívejte se na film o situaci v Čechách po bitvě na Bílé Hoře: Bůh s námi: Od defenestrace k Bílé hoře. O českém stavovském povstání najdete zajímavé informace na stránkách České televize edu.

Doba Temna v českých zemích

(doba pobělohorská – po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620)

Cca od roku 1556 probíhá v českých zemích pokatoličťování jinak převážně protestantského obyvatelstva. Za tímto účelem působí řád jezuitů, který pozval král Ferdinand I.
S nástupem vlády císaře Rudolfa II. jsou naopak potvrzeny náboženské svobody pro české stavy. Po sesazení Rudolfa s nástupem císaře Matyáše Habsburského se vztah českých stavů s panovníkem vyhrocuje a vrcholí v roce 1618 pražskou defenestrací, kdy jsou z oken Staroměstské radnice vyhozeni dva královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic i jejich sekretář Fabricius, kteří byli obviňováni ze špatného zastupování Čechů u dvora ve Vídni.

Třicetiletá válka (1618 – 1648)

Byla vyvrcholením sporů mezi katolickou a protestantskou církví a zároveň bojem o politickou nadvládu nad Evropou. První roky války probíhaly především v zemích Koruny české, později se zapojilo i Španělsko a Nizozemsko. Na stranu Habsburků se časem postavila taky Francie. Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648.

Bitva na Bílé Hoře (8. listopadu 1620)

Porážka české stavovské armády, která bojovala proti převaze armády Svaté říše římské a německé katolické armády. Po této bitvě se v podstatě rozpadla konfederace zemí Koruny České. Bílá hora také znamenala porážku českého stavovského povstání, zrovnoprávnění němčiny vedle češtiny a zavedení dědického práva pro rod Habsburků.

Poprava 27 českých pánů (21. června 1621)

Krvavá poprava účastníků stavovského povstání na Staroměstském náměstí (popravu prováděl kat Jan Mydlář, na průběh a klid v ulicích dohlíželo vojsko Albrechta z Valdštejna). Po ní následoval útěk protestantské inteligence do zahraničí. Tím se na slouhou dobu zastavil rozvoj země – proto se následující období nazývá dobou temna.

Označení „temno“ je odvozeno od stejnojmenného díla Aloise Jiráska, který takto období pojmenoval ve svém románu.
Ten můžete vidět i jako film https://www.youtube.com/watch?v=vLLaAMynStU (ovšem je to historická fikce, navíc natočená v roce 1950, takže je velice tendenční)

Zajímavosti:

• ­od roku 1618 do roku 1648 probíhá na území Evropy tzv. Třicetiletá válka (součástí této války je bitva na Bílé hoře)
• Bílá hora je konečná stanice tramvají v Praze
• Bitva trvala asi jen 2 hodiny
• Před začátkem bitvy mnoho vojáků dezertovalo ze stavovské armády, tím byla ještě více oslabena
• Tehdejší král Fridrich Falcký („zimní král“) se bitvy nezúčastnil, po porážce opustil Pražský hrad a později uprchl ze země, což způsobilo obrovské zděšení Pražanů
• v roce 1648 proběhla poslední vojenská akce třicetileté války – švédské obléhání Prahy. Přitom Švédové mj. rabovali pražské paláce včetně Pražského hradu a odvezli významnou část uměleckých sbírek – mj. sbírky císaře Rudolfa II.; jejich kořistí se stala taky největší ručně psaná kniha světa – Codex Gigas zvaný Ďáblova bible – tu se dosud nepodařilo dostat zpět a je uložena ve stockholmském muzeu
• Nástupcem Fridricha se stal Maxmilián I. Bavorský