Renesance a humanismus v české literatuře

Od 70. let 15. století do 20. let 17. století se v české literatuře objevují myšlenky humanismu, zejména touha po vzdělanosti, inspirace literaturami dalších evropských zemí, rozvoj spisovné češtiny a rozvoj naučné literatury a zábavné prózy. Stále je tu ale patrný velký vliv náboženství.

Počátky renesance v Čechách jsou spojeny i s vládou Karla IV., který se přátelil s některými italskými spisovateli (např. Petrarcou), poté se rozvíjely spolu s reformačním hnutím.

Současně vedle sebe existovala literatura psaná latinsky a česky.

Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 – 1520)

Právník a překladatel, vedoucí úřadu Desky zemské (něco jako Pozemkový úřad nebo Katastr nemovitostí)

O právech, súdiech i o dskách země české – česky psané právnické dílo, ve kterém Kornel rozebírá zápas šlechty s měšťany. Po vydání tohoto díla byl Kornel zbaven úřadu.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621)

Cestovatel, voják a diplomat. Za svou účast na českém stavovském povstání byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí (jeden ze 27 českých pánů).

Cestopis Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek a odtud do země Svaté, země judské a dále do Egypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii ležící (krátce cesta do Benátek a Egypta)

Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí
Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí

Václav Vratislav z Mitrovic

Cestopis popisující cestu do Cařihradu

Václav Hájek z Libočan (? – 1553)

Kronika česká – velmi populární kronika, která zobrazuje události až do roku 1526, obsahuje ale historické nepřesnosti

Jan Blahoslav (1523 – 1571)

Vzdělanec, biskup Jednoty bratrské, jazykovědec

Filipka proti misomusům – nepřátelům vzdělání
Gramatika česká – vytváří normu pro spisovnou češtinu
Muzika – hudební teorie

Nový zákon – překlad z původních jazyků – byl dále použit a upraven pro Bibli kralickou.

Bible kralická – tzv. šestidílka

Bible kralická
Bible kralická

Kolektivní dílo bratří z Kralic na Moravě, vznikala v letech 1579-1594, je vzorem dokonalé spisovné češtiny. Na rozdíl od jiných překladů Bible je tato přeložena z původních jazyků – nevychází z latinského přepisu, který byl tehdy rozšířený. Pro Nový zákon je použit překlad Jana Blahoslava.

Nejprve vyšla v šesti dílech, poté i jako jednodílná. Tištěna byla tajně, protože v té době byla Jednota bratrská zakázaná. Tato verze bible byla velmi dobře graficky zpracována a upravena.

O Bibli kralické se hojně zmiňuje např. Alois Jirásek – např. v románu F.L.Věk (viz TV seriál nebo kniha).

Doba veleslavínská – zlatý věk českého písemnictví

Od 70. let 16. století za vlády císaře Rudolfa II. (doba vlády 1576-1608).

 Významní knižní vydavatelé – Melantrichova tiskárna

Jiří Melantrich z Aventina – tiskař a vydavatel, který vybudoval významnou tiskárnu, ve které tisknul významné texty – mj. několikrát vytiskl Bibli (tzv. Melantrišku), Nový zákon, ale také texty Erasma Rotterdamského, Herbář italského lékaře a botanika Mattioliho (česky i německy), dále příručky, slovníky a naučnou literaturu.

Po jeho smrti tiskárnu převzal jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína – ten byl mj. jedním z prvních nakladatelů notových tisků. Znakem knih z Melantrichovy – Veleslavínovy tiskárny byla vysoká kvalita typografická a uhlazená, spisovná čeština na velice vysoké úrovni.

Daniel Adam z Veleslavína byl mj. autorem Kalendáře historického a organizátor literárního života. V okolí tiskárny shromáždil významné autory a překladatele, kteří se podíleli na vytváření kvalitních textů.

Oba majitelé tiskárny byly přívrženci Jednoty bratrské. Po smrti Veleslavína vedla tiskárnu jeho žena, poté i syn, ale po stavovském povstání 1621 byla tiskárna zkonfiskována v prospěch jezuitského řádu.

Slovenští autoři působící v Čechách v době veleslavínské

Ján Jesenius (Jesenský)

Filozof a lékař, provedl první veřejnou pitvu v českých zemích, je autorem spisu O krvi a Anatomiae (Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze L.P. 1600), Traktátu o kostech (později se stal součástí Anatomiae) a dalších lékařských spisů. Byl popraven na Staroměstském náměstí 1621 (poprava 27 českých pánů).

Jeho poprava byla nejpřísnější: byl mu vyříznut jazyk, potom byl sťat, rozčtvrcen, jeho hlava a části těla byly vystaveny na hlavních ulicích pro výstrahu, část těla byla vpletena do kola. Důvodem bylo jeho politické působení proti Habsburkům a také mj. to, že ve svém spisu Může být tyran svržen lidem? obhajoval právo lidu svrhnout panovníka, pokud jedná proti zájmu lidu.

Anatomiae
Anatomiae

Vavřinec Benedikt z Nedožier (Nedužerinus)

Matematik, básník, jazykovědec a pedagog. Sestavil první mluvnici češtiny.

Pavel Kyrmezer

Dramatik, autor divadelních her s biblickými náměty: Komedie o bohatci a Lazarovi, Komedie o vdově, Hra o Tobiášovi.

Autor Malé bible – určena obyčejným lidem, vysvětlovala základy víry

Podívejte se na film o situaci v Čechách po bitvě na Bílé Hoře: Bůh s námi: Od defenestrace k Bílé hoře. O českém stavovském povstání najdete zajímavé informace na stránkách České televize edu.

Doba Temna v českých zemích

(doba pobělohorská – po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620)

Cca od roku 1556 probíhá v českých zemích pokatoličťování jinak převážně protestantského obyvatelstva. Za tímto účelem působí řád jezuitů, který pozval král Ferdinand I.
S nástupem vlády císaře Rudolfa II. jsou naopak potvrzeny náboženské svobody pro české stavy. Po sesazení Rudolfa s nástupem císaře Matyáše Habsburského se vztah českých stavů s panovníkem vyhrocuje a vrcholí v roce 1618 pražskou defenestrací, kdy jsou z oken Staroměstské radnice vyhozeni dva královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic i jejich sekretář Fabricius, kteří byli obviňováni ze špatného zastupování Čechů u dvora ve Vídni.

Třicetiletá válka (1618 – 1648)

Byla vyvrcholením sporů mezi katolickou a protestantskou církví a zároveň bojem o politickou nadvládu nad Evropou. První roky války probíhaly především v zemích Koruny české, později se zapojilo i Španělsko a Nizozemsko. Na stranu Habsburků se časem postavila taky Francie. Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648.

Bitva na Bílé Hoře (8. listopadu 1620)

Porážka české stavovské armády, která bojovala proti převaze armády Svaté říše římské a německé katolické armády. Po této bitvě se v podstatě rozpadla konfederace zemí Koruny České. Bílá hora také znamenala porážku českého stavovského povstání, zrovnoprávnění němčiny vedle češtiny a zavedení dědického práva pro rod Habsburků.

Bitva na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře

Poprava 27 českých pánů (21. června 1621)

Krvavá poprava účastníků stavovského povstání na Staroměstském náměstí (popravu prováděl kat Jan Mydlář, na průběh a klid v ulicích dohlíželo vojsko Albrechta z Valdštejna). Po ní následoval útěk protestantské inteligence do zahraničí. Tím se na slouhou dobu zastavil rozvoj země – proto se následující období nazývá dobou temna.

Označení “temno” je odvozeno od stejnojmenného díla Aloise Jiráska, který takto období pojmenoval ve svém románu.
Ten můžete vidět i jako film https://www.youtube.com/watch?v=vLLaAMynStU (ovšem je to historická fikce, navíc natočená v roce 1950, takže je velice tendenční)

Zajímavosti:

  • ­od roku 1618 do roku 1648 probíhá na území Evropy tzv. Třicetiletá válka (součástí této války je bitva na Bílé hoře)
  • Bílá hora je konečná stanice tramvají v Praze
  • Bitva trvala asi jen 2 hodiny
  • Před začátkem bitvy mnoho vojáků dezertovalo ze stavovské armády, tím byla ještě více oslabena
  • Tehdejší král Fridrich Falcký („zimní král“) se bitvy nezúčastnil, po porážce opustil Pražský hrad a později uprchl ze země, což způsobilo obrovské zděšení Pražanů
  • v roce 1648 proběhla poslední vojenská akce třicetileté války – švédské obléhání Prahy. Přitom Švédové mj. rabovali pražské paláce včetně Pražského hradu a odvezli významnou část uměleckých sbírek – mj. sbírky císaře Rudolfa II.; jejich kořistí se stala taky největší ručně psaná kniha světa – Codex Gigas zvaný Ďáblova bible – tu se dosud nepodařilo dostat zpět a je uložena ve stockholmském muzeu
  • Nástupcem Fridricha se stal Maxmilián I. Bavorský
Pošli tento příspěvek svému blízkému