Václav Havel
O autorovi
Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze do známé podnikatelské rodiny Václava a Boženy Havlových. Dědeček Václav Havel vystavěl palác Lucerna, otec Václav Havel se zasloužil o vybudování vilové čtvrti Barrandov, strýc Miloš Havel na Barrandově postavil ateliéry. Po základní škole měl mladý Václav kvůli svému původu problémy s přijetím na střední školu. Začal proto pracovat jako chemický laborant a při práci po večerech navštěvoval Střední všeobecně vzdělávací školu pro pracující. O tři roky později složil maturitu (1954).
V letech 1955–1957 na ČVUT studoval ekonomiku dopravy. 1959–1960 pracoval jako jevištní technik v Divadle ABC, od roku 1960 do roku 1968 pak v Divadle Na zábradlí, kde si osvojil různé divadelní práce, jakými byla například stavba kulis, osvětlení scén, lektorování dramatických textů či samotná dramaturgie. Krom toho si také odzkoušel práci asistenta režie (pod vedením A. Radoka a J. Grossmana). Divadlo se stalo jeho vášní, a proto se rozhodl absolvovat dálkové studium dramaturgie na DAMU.
A pokračuje směle dále: 1968–1969 předseda redakční rady v časopisu Tvář, 1965 předseda Aktivu mladých autorů, 1968 předseda Kruhu nezávislých spisovatelů. 70. a 80. léta se nesla ve znamení rozvíjení jeho politické aktivity. Při tom tvořil jako nezávislý spisovatel. V roce 1974 byl zaměstnán jako dělník v pivovaře v Trutnově.
S počátkem pražského jara se stal významnou veřejnou postavou, liberálem podporujícím reformy. V následující normalizaci byl nucen divadlo opustit a jeho tvorba se přestala vydávat i hrát. Naštěstí již byl poměrné známý a oceňovaný také v zahraničí, což mu zajistilo určitou finanční nezávislost. I nadále aktivně (slovy) bojuje proti režimu.
1975 založil samizdatovou Edici Expedice, v roce 1977 pak působil jako mluvčí a spoluzakladatel Charty 77, rok 1978 přinesl popud ke spoluzaložení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
Za svou politickou aktivitu, která byla zaměřena proti totalitnímu režimu, byl nesčetněkrát vyšetřován, souzen a vězněn. V zahraničí díky tomu získával stále větší prestiž.
Po Sametové revoluci byl zvolen československým prezidentem, a po rozpadu Československa se stal prvním prezidentem samostatné České republiky. V této funkci setrval až do 2. února 2003. I po svém odchodu z ní se však k politice nadále vyjadřoval. Byl zastáncem především tzv. zelené politiky.
Václav Havel zemřel na následky dlouhodobě podlomeného zdraví (konkrétně na oběhové selhání) 18. prosince 2011. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností novodobých českých dějin.
Do literatury se zapsal jako literární kritik časopisu Květen v roce 1955. Posléze publikoval v Divadle, Divadelních novinách, Literárních novinách, Hostu do domu, Literárních listech, Listech, Sešitech a ve sbornících Podoby, Podoby II, také v samizdatových a exilových periodikách. Jeho debutem byla v roce 1959 hra Život před sebou (spolu s K. Bryndou). Byl jedním z prvních autorů divadel malých forem. Proslavily ho hry Zahradní slavnost, Ztížená možnost soustředění, Anděl strážný a televizní hra Motýl na anténě.
Díla
Dramata
- Život před sebou
- Rodinný večer
- Autostop
- Nejlepší rocky paní Hermanové
- Zahradní slavnost
- Vyrozumění
- Ztížená možnost soustředění
- Anděl strážný
- Motýl na anténě
- Spiklenci
- Žebrácká opera
- Audience
- Vernisáž
- Horský hotel
- Protest
- Chyba
- Largo desolato
- Pokoušení
- Asanace
- Prase
- Zítra to spustíme
- Odcházení
- Pět tet
Ostatní
- Dopis Gustávu Husákovi
- Moc bezmocných
- Politika a svědomí
- Anatomie jedné zdrženlivosti
- Děkovná řeč za Erasmovu cenu
- O smyslu Charty 77
- Příběh a totalita
- Slovo o slovu
- Antikódy
- Protokoly
- Dopisy Olze
- O lidskou identitu
- Dálkový výslech – Rozhovor s Karlem Hvížďalou
- Do různých stran
- Projevy
- Letní přemítání
- Pižďuchové
Citáty
„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“
„Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu.“
„Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí.“