Nikolaj Vasiljevič Gogol

O autorovi

Nikolaj Vasiljevič Gogol se narodil do vzdělané rodiny drobné šlechty (rodiče patřili mezi středně velké statkáře s asi osmdesáti nevolníky). Otec pocházel z Ukrajiny, byl básník a dramatik. Založil menší divadlo, v němž hrál Nikolaj ještě jako chlapec, a to jen ženské role. Malý Gogol byl vychováván v předtuše budoucího génia.

Po gymnaziálních studiích krátce působil coby úředník v Petrohradě. Od roku 1835 se věnoval pouze literární tvorbě. Byl uznávaným autorem a udržoval přátelské styky s mnoha tehdejšími umělci (například s Puškinem).

Roku 1836 odcestoval do zahraničí. V cizině pobýval s kratšími přestávkami více než deset let. Po dlouhou dobu žil v Římě, nejednou navštívil také Čechy, kde se mimo jiné léčil. Na sklonku života zápasil Nikolaj s vnitřním neklidem a hlubokými depresemi. Ke konci se k tomu přidaly také silné nábožensko-mystické nálady. Je velice pravděpodobné, že zešílel.

Od roku 1848 pobýval opět v Rusku. Zbývající léta strávil v Petrohradě, Oděse a v Moskvě.

Gogolova tvorba stojí na přelomu romantismu a realismu. Bez nadsázky se dá říct, že byl inspiračním zdrojem pro celou ruskou literaturu 2. poloviny 19. století. V jeho tvorbě se z velké části odráží dětství strávené na Ukrajině. Za vrchol jeho děl jsou bezesporu považovány povídky, v nichž naplno využil svou schopnost spojit realitu s fantastickými motivy.

Zazářil svou povídkovou prvotinou Večery na samotě u Dikaňky (historky a báchorky stylizované jako vyprávění ukrajinských vesničanů, kteří se v přátelském duchu scházejí na přástkách u včelaře). Také jeho druhý povídkový soubor Mirhorod je spjat s ukrajinským folklorem a obsahuje známé povídky Taras Bulba (příběh reka bojujícího za svobodu Ukrajiny) a Vij (příběh studenta, který zápasí s pekelnými silami; název je podle zlé bytosti z ukrajinských pohádek).

Gogolův jediný román Mrtvé duše vznikl podle námětu Puškina o kupčení s mrtvými dušemi. Původně se mělo jednat o trilogii (první díl měl zachycovat svět, jaký je – mravně pokroucený, druhý díl měl odrazit svět, jaký by měl být, třetí díl pak svět po proměně). Bohužel se zachoval jen díl první. Říká se, že Gogol před svou smrtí pokračování Mrtvých duší spálil v záchvatu deprese. Nicméně Mrtvé duše jsou považovány za základ realismu a nejvíce ceněno je v nich mistrné vykreslení jednotlivých postav.

Do světa divadel se zapsal svou proslulou komedií Revizor.

Díla

Próza

• Večery na samotě u Dikaňky
• Arabesky
• Mirhorod (mj. obsahuje povídky Vij, Taras Bulba)
• Mrtvé duše
• Petrohradské povídky

Dramata

• Revizor
• Ženitba
• Hráči

Ostatní

• Vybraná místa z korespondence s přáteli

Citáty

„Proboha, radujte se více! Je to jediný a nejspolehlivější lék na všechny nemoci.“

„Cesta života jest široká, ale mnozí ji neznají a kráčejí cestou smrti.“

„Člověk může být v lásce šťasten, jen když přestal milovat sebe sama.“

„Mládí je proto šťastné, že má budoucnost.“

Zdroje

• DOLEJŠÍ, P. Školní slovník světových spisovatelů. Humpolec: Pavel Dolejší, 2007. ISBN 978-8086480-85-5.
• Kolektiv autorů. Odmaturuj z literatury 1. Brno: Didaktis, 2004. ISBN 80-7358-016-0
• SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura: ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě i na VŠ. [Havlíčkův Brod: Fragment, 2007]. V kostce (Fragment). ISBN 978-80-253-0468-6.
• Wikipedie
• Databáze knih