Kosmas (Pražský)

O autorovi

Většina informací, jež dnes máme o Kosmovi k dispozici, pochází z Kroniky české, jediného jeho díla, které se dochovalo. Historici tak mohou z jeho četných narážek uvnitř knihy (např. na věk, rodinu) vyvodit styčné body a data Kosmova života.

Předpokládá se, že se narodil asi roku 1045 za vlády Břetislava I. Jakmile dovršil patřičného věku, začal navštěvovat pražskou katedrální školu. Své vzdělání završil dlouholetým studiem v zahraničí, kde se stal žákem prestižní školy v Lutychu, a to Liège v dnešní Belgii.

Po svém návratu zpět do Čech se aktivně zapojil do činností duchovenstva, které působilo při chrámu sv. Víta. Působil také jako průvodce pražských biskupů na jejich oficiálních cestách, díky čemuž osobně poznal například Mantovu, Mohuč či Ostřihom.

Roku 1099 byl právě v Ostřihomi vysvěcen na kněze. Roku 1110 se stal kanovníkem a v roce 1120 děkanem svatovítské kapituly.

Kroniku českou (Chronica Boëmorum) začal psát roku 1119, ale poznámky k jejímu napsání zpracovával už dlouho před tím. Je to jediné dílo, o němž můžeme říci, že je jejím autorem. Líčí zde dějiny české země od pohanského pravěku až po vládu Soběslava I. Končí v roce, kdy Kosmas zemřel, tedy rokem 1125. Kronika je psána latinsky a sestává ze tří knih.

• První kniha pokrývá (z pohledu českého národa) období od stvoření světa až do roku 1038. Krom jiného obsahuje také pověsti o založení českého národa (postavy jako Čech, Krok, posléze Ludmila, vláda Boleslavů a podobně).
• Druhá a třetí kniha už je faktograficky přesnější. Druhá kniha pokrývá události let 1038 až 1092, tedy (v té době) události nedávné historie. Třetí kniha se věnuje občanským válkám po smrti Vratislava (roky 1092 až 1109), končí vládou Vladislava a smrtí samotného Kosmy (obsahuje tedy rozmezí let 1109 až 1125).

Kosmas se opíral o mnoho písemných pramenů, z nichž při psaní vycházel. Dnes je však již nemůžeme spolehlivě určit. Co však sám výslovně uvedl, bylo, že čerpal rovněž z ústního vyprávění (viz pověsti o příchodu praotce Čecha). Pro sepsání dějin své doby se opíral o vlastní zážitky, pozorování a informace, k nimž měl přístup také díky tomu, že se pohyboval v bezprostřední blízkosti panovnického sídla.

Krom historických událostí, jež kronika obsahuje, je pro nás cenná i jako umělecké dílo. Vzorem byla pro Kosmu antická literatura, především pak římští historikové, ale i soudobá díla a tehdejší klasičtí autoři. Kosmas zde zúročil svůj pozoruhodný vypravěčský um. Své psaní oživil pomocí dialogů, citátů i humorných historek. Na skutečnosti někdy pohlížel s jistou dávkou ironie a trochou nadsázky. Vyprávění vyšperkoval rýmy a rytmickým zakončením některých vět. Jeho slovník byl obdivuhodně bohatý.

Ve 12. století se kronika dočkala svého pokračování. Navázaly na ni díla dvou neznámých autorů, a to tzv. Kanovníka vyšehradského a tzv. Mnicha sázavského.

Díla

Ostatní

• Kronika česká (Chronica Boëmorum)

Citáty

Oč bývá těžší přístup k lásce, tím prudší oheň vždy vdechuje syn Venušin milenci.

Zdroje

• Kolektiv autorů. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-179-5.
• HRABÁK, J., JEŘÁBEK, D., TICHÁ, Z. Průvodce po dějinách české literatury. Praha: Panorama, 1984.
• LEHÁR, J., STICH, A. JANÁČKOVÁ, J., HOLÝ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-963-8.
• Wikipedia
• Citáty