Konstantin (Cyril) Metoděj

Národnost: Řekové
Povolání: Teologové, učenci, věrozvěsti, mniši

O autorovi

Konstantin (narozen cca v roce 827, zemřel 14. února 869)

Metoděj (narozen cca v roce 813, zemřel 6. dubna 885)

Bratři Cyril (rozený Konstantin; jméno Cyril, pod nímž je historicky známější, přijal až na sklonku života při vstupu do kláštera) a Metoděj se narodili v Soluni. Jednalo se o území dnešního Řecka, tehdy Byzantské nebo také Východořímské říše. Jejich otec byl váženým hodnostářem v říšských službách, matka měla slovanský původ. Pravděpodobně právě díky tomu Cyril s Metodějem ovládali slovanský jazyk.

Po studiích se oba věnovali činnosti ve státních službách, ale kvůli tehdejší vypjaté politické situaci a častým náboženským střetům se chtěli uchýlit do klidného prostředí, které nabízel život v klášteře. Místo toho však Byzantský císař Michal III. vyslal oba bratry na misijní cestu na Krym, konkrétně do Chazarské říše, aby obnovili spojenectví a pomohli rozšířit křesťanství, což se jim do jisté míry povedlo.

Psal se rok 862, když k císaři Michalu III. dorazilo poselstvo velkomoravského knížete Rostislava s prosbou o vyslání biskupa a učitele, který by na Velké Moravě položil základy církve.

„Náš lid se odřekl pohanství a drží se křesťanského zákona. Nemáme však takového učitele, který by nám pravou křesťanskou víru vyložil v našem jazyku… Nuže, pošli nám, pane, takového biskupa a učitele. Od vás se zajisté vždy šíří dobrý zákon do všech krajin.“ (Život Konstantinův)

Díky znalosti slovanského jazyka císař vybral právě Cyrila a Metoděje.

„Slyšíš, filozofe, co praví? Jiný toho nemůže vykonat, leda ty. Hle, tu máš hojné dary, vezmi si svého bratra opata Metoděje, a běž. Neb vy jste Soluňané a Soluňané všichni hovoří čistě slovansky.“ (Život Metodějův)

Ti pak v rámci příprav přeložili do slovanského jazyka liturgické texty (některé části bible, modlitby, písně, mešní knihy). Bratři vytvořili nové slovanské písmo, hlaholici, a do písemnictví zavedli slovanskou řeč, tzv. staroslověnštinu, jež se od jazyka našich předků lišila asi jako čeština a slovenština.

Na Velkou Moravu bratři dorazili o rok později od vyslání a během následujících čtyř let svou misijní činnost zdárně rozvíjeli. Kulturní dosah jejich práce byl obrovský. Sepsali buď sami, nebo se spolupodíleli, či na dílech pracovali jejich žáci: texty právní povahy (Zákon sudnyj ljudem, Nomokanon), vzdělávací četba (vyprávění o mniších a poustevnících – Paterik), písňové kanóny, oslavná kázání ad.

Cyril napsal veršovanou předmluvu evangelia Proglas.

(Mezi další hodnotná prozaická díla staroslověnské literatury patří Život Konstantinův a Život Metodějův. Byla sepsána až po smrti obou bratrů zřejmě jejich žáky. Obě díla se vzájemně doplňují svým obsahem, liší se uměleckým projevem jejich autorů – Život Metodějův je prostšího stylu, těžiště spočívá ve vyprávění; Život Konstantinův je plný metafor, přirovnání, prvků z rétoriky, citátů z Písma a spíše se soustředí na filozofickou problematiku Konstantinova díla. Život Konstantinův i Život Metodějův byly sepsány jako obrana děl a práce obou bratrů i slovanské bohoslužby jako takové.)

Bratři se poté vydávají do Říma, aby byli vysvěceni na kněze a biskupy. Přímo před papežem úspěšně obhájili, proč kázali v nepovoleném jazyce a také proč zavedli slovanskou liturgii. V Římě se zdrželi až do roku 869. V té době se značně zhoršil Cyrilův zdravotní stav. Vstupuje do kláštera, kde přijímá své řeholní jméno Cyril (původním křestním jménem Konstantin).  Umírá 14. února 869 na tuberkulózu.

Metoděj byl posléze papežem vyslán do Panonie. Měl za úkol dojednat zřízení nové diecéze. Uspěl. Byl vysvěcen na biskupa, a dokonce jmenován arcibiskupem. Odcestoval zpět na Moravu. V této politicky komplikované době byl uvězněn, poté papežským zásahem osvobozen a zpětně dosazen do čela Moravské arcidiecéze. Setrvává zde až do let 872–874, kdy se Morava osamostatňuje a s Franky je uzavřen mír. Na Velké Moravě tráví většinu svého času, ačkoli byl ještě vyslán na několik cest do Říma a Konstantinopole. Věnuje se především překladům písma svatého, a to až do své smrti 6. dubna roku 885. Dožil se úctyhodných 72 let.

Díla

Ostatní

  • písmo hlaholice
  • překlady liturgických textů do staroslověnštiny
  • texty právní povahy
  • vzdělávací četba
  • Proglas