Karolína Světlá
O autorovi
Karolína Světlá byla česká spisovatelka, vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová. Považujeme ji za zakladatelku českého vesnické románu.
Narodila se v Praze, byla jazykově vzdělaná. Kromě češtiny a němčiny uměla také francouzsky. Její život i dílo bylo velmi ovlivněno přátelstvím s Janem Nerudou a Boženou Němcovou.
Byla členkou různých emancipačních spolků. Postavení ženy ve společnosti bylo její téma v novinářské činnosti. Od svých 42 let trpěla oční chorobou a svá díla diktovala.
Z počátku psala prózy z měšťanského prostředí, ze kterého pocházela. Mnohem úspěšnější se však staly její venkovské prózy (především z oblasti Podještědí, kam desítky let jezdila). Hlavními postavami byly vždy morálně silné ženy, které však nenacházely příliš štěstí.
Díla
Nezařazené
- Černý Petříček (1871)
- Upomínky (1874)
- Zvonečková královna (1872)
- První Češka (1861)
- Vesnický román (1867)
- Kříž u potoka (1868)
- Nemodlenec (1873)
- Frantina (1870)
- Hubička a jiné ještědské povídky
Citáty
„Chceš-li pocítit, co to je radost, jiným radost připravuj.“
„To, co způsobuje stárnutí není věk, ale opouštění ideálů.“
„Lidé pochybují o tom, co říkáte, ale uvěří tomu, co uděláte.“
„Člověk v štěstí paměť tratí.“
„Jen ta láska je pravá, která se dokáže odříkat.“
„Malé děti jedí chléb rodičů, velké jejich srdce.“