Jan Werich
O autorovi
Jan Werich se narodil na pražském Smíchově a byl jedináčkem v rodině Vratislava Wericha a jeho manželky Gabriely, rozené Choděrové. Vystudoval (dnes již neexistující) Masarykovo gymnázium v Křemencově ulici v Praze, kde poznal i svého budoucího tvůrčího kolegu Jiřího Voskovce.
Dva roky po maturitě začali spolu s Voskovcem spolupracovat v redakci časopisu Přerod a brzy poté také působit v Osvobozeném divadle. Tak vznikla jejich první společná divadelní hra Vest pocket revue. V divadelní tvorbě pokračovali až do roku 1938, kdy byli Werich, Voskovec a jejich dlouholetý kamarád a kolega Jaroslav Ježek nuceni opustit Československo a po dobu druhé světové války žít v emigraci v USA, kde se živili především jako herci v tamní české komunitě.
Po osvobození Československa se postupně všichni tři do vlasti vrátili, ale díky tehdejší situaci už nebylo možné dělat takovou politickou satiru. Samotný Jiří Voskovec v roce 1948 emigroval do Francie a pak zpět do USA. Navzdory tomu zakládá Werich Divadlo Voskovce a Wericha, a to společně s Miroslavem Horníčkem.
V období normalizace dostal zákaz vystupovat v rozhlase a televizi, především kvůli tomu, že podepsal manifest Dva tisíce slov. Nakonec byl okolnostmi donucen podepsat alespoň Antichartu, díky čemuž mohl alespoň v omezené míře dál tvořit.
Zemřel ve věku 75 let 31. října roku 1980 v Praze, kde je i pochován na Olšanských hřbitovech.
Je autorem a spoluautorem celé řady písňových textů, divadelních her; stejně tak má na svém kontě spoustu filmů a televizních inscenací (Hej rup; Pudr a benzín; Svět patří nám; Císařův Pekař – Pekařův Císař; Byl jednou jeden král…). Tvořil především ve spolupráci s Jiřím Voskovcem.
Díla
Dramata
- Vest pocket revue
- Premiéra Skafandr
- Ostrov Dynamit
- Sever proti Jihu
- Golem
- Caesar
- Osel a stín
- Kat a blázen
- Balada z hadrů
- Rub a líc
- Nebe na zemi
- Těžká Barbora
- Svět za mřížemi
- Pěst na oko
- Divotvorný hrnec
- Falstaffovo babí léto
Próza
- Fimfárum
- Italské prázdniny
- Lincoln 1933
- Deoduši
- Všechno je jinak
Citáty
„Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči.“
„Člověk musí mít vždycky cíl, ale nemusí se vždycky trefit.“
„Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk.“