Guillaume Apollinaire

Datum narození: 26. 8. 1880
Datum úmrtí: 9. 11. 1918
Národnost: Italové
Povolání: Básník, prozaik, kritik, dramatik, učitel

O autorovi

Guillaume Apollinaire, vlastním jménem Wilhelm Apollinaris de Kostrowitzky, se narodil 26. srpna 1880 v Římě (Itálie). Byl nemanželským synem polské šlechtičny Angeliky Kostrowitzky (ohledně otce panují jisté dohady).

Guillaume strávil své dětství v Monaku, později přesídlil do Paříže. Studoval na církevních školách a v dospělosti často střídal zaměstnání. Přispíval do mnoha literárních časopisů, chvíli působil jako domácí učitel ve šlechtické rodině. Díky tomu také dostal příležitost procestovat Rakousko spolu s Německem, mj. také Čechy.

Od roku 1903, kdy opouští učitelské zaměstnání, je zpět v Paříži. Najde si místo v bance a současně se angažuje v uměleckých kruzích. Mezi jeho přátele patřili například Pablo Picasso, André Breton, Jean Cocteau, Eric Satie
a mnoho dalších.

Během první světové války se přihlásil jako dobrovolník do francouzské armády, ač nebyl francouzským občanem. Byl zařazen mezi dělostřelce, také k pěchotě, kde ho zranili, nakonec působil v odboru pro styk s tiskem. Chvíli nato umírá. Skonal 9. listopadu 1918 během epidemie španělské chřipky.

Guillaume Apollinaire měl nesmírný vliv na moderní světovou poezii. Jeho tvorba spadá do 1. poloviny
20. století
a byl předním představitelem kubofuturismu. V jeho poezii se objevuje obdiv k moderní technice, civilizaci a městu, tvrdí, že krásu můžeme nalézt v tom nejobyčejnějším životě, charakteristická je pro něj obraznost, fantazie, polytematičnost a volná asociace představ.

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří básnická sbírka Kaligramy. Byla napsaná již za války na frontě. Je sestavená s z básní-obrazů. Guillaume tak umě sloučil poezii s malířstvím. Básně jsou typograficky upravené tak, aby námět básně zobrazil tvar, např. hvězda, býk či Eiffelova věž).

Další významnou a zároveň nejslavnější je básnická sbírka Alkoholy. Ta obsahuje báseň Pásmo, kde autor rozvinul originální pohled na svět a k zachycení použil právě řetězení nejrozmanitějších dojmů a objevů. Prolnul zde záběry a spojil je s citovými polohami, nalezneme zde přírodní i civilizační motivy, taktéž spojení minulosti s přítomností.

Ve svém dramatu Prsy Tiresiovy, programovém díle divadelní avantgardy, poprvé použil termín surrealismus.

Surrealismus (z francouzského surréalisme, tedy „nadrealismus“) hojně využívá obraznost a fantazii. Typickým rysem je pro něj volný tok obrazů, a to bez kontroly rozumu a bez jakýchkoli zábran. Na surrealismus měla vliv Freudova psychoanalýza. V dílech byly vyjadřovány bezprostřední subjektivní dojmy, fantazie a sen.
Za zakladatele je považován André Breton.

Kubofuturismus patří na pole literatury (kubismus malířství). Kubofuturismus spojoval futuristický dynamismus
a kubistickou mnohopohledovost. Autoři se snažili zachytit složitost skutečnosti z mnoha úhlů. Charakteristickou je polytematičnost, konkrétně uvolnění dějových souvislostí a spontánní proud představ. Často a ve velké míře se zde prolínaly časové roviny a básně bývaly zdůrazňovány také svým grafickým zpracováním (například zmiňovaná sbírka Kaligramy). Hlavním představitelem byl Guillaume Apollinaire.

Díla

Próza

  • Zahnívající kouzelník
  • Zavražděný básník
  • Kacíř a spol.
  • Hrdinské činy mladého donchuána

Dramata

  • Prsy Tiresiovy
  • Barva doby
  • Casanova

Poezie

  • Kaligramy
  • Alkoholy
  • Básně pro Lou

Citáty

„Básníci nejsou jenom lidé krásna. Jsou také – a především – lidé pravdy.“

„Člověk žasne, co lidé nadělají, jen aby nemuseli pracovat.“

„Kdo nikdy nemiloval, může napsat velký román o lásce, nikoliv však prostou báseň o ní.“