Giovanni Boccaccio

Datum narození: 16. 7. 1313
Datum úmrtí: 21. 12. 1375
Národnost: Italové
Povolání: povídkář, básník, diplomat, překladatel, textař, životopisec, mytograf a spisovatel

O autorovi

Giovanni Boccaccio byl italský spisovatel a básník renesančního období, zakladatel italské umělecké prózy.

Narodil se v Toskánsku jako nemanželské dítě. Byl umělecky nadaný, později působil v Neapoli na dvoře krále Roberta I. Studoval práva, účastnil se diplomatických misí v Římě a Avignonu.

Jeho hlavní a vrcholné dílo je cyklus Dekameron, který obsahuje 100 novel. Většinou se jedná o novely s erotickým zaměřením. Příběhy jsou rozděleny do deseti dní a jsou vyprávěny deseti lidmi, kteří utekli z Florencie na venkov, aby se zachránili před vypukujícím morem. Dílo bylo katolickou církví odsouzeno a zařazeno na Index zakázaných knih (až do konce 19. století).

Díla

Nezařazené

  • Elegie o paní Fiamettě (1342)
  • Milostná vidina
  • Dekameron (1348-1353)
  • O příbězích slavných mužů (1355-1374)

Citáty

„Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili nic.“

„Líbaná ústa ničeho nepozbývají, ale obnovují se jako luna.“

„V lásce vyhrává ten, kdo miluje méně.“

„Vtipy mají kousnou posluchače jako ovečka a ne jako pes: kousne-li totiž vtip jako pes, není to vtip, ale hrubství.“

„Dobrotivý Bůh se neohlíží na naše omyly, jestliže je způsobují věci, které sami nemůžeme poznat.“

„Lépe je pykat za to, co jsme si užili, než litovat to, co jsme propásli.“

Zdroje